Když se hlad stává zbraní hromadného ničení

politika

Zbraní hromadného ničení nemusí být raketa, ale může to být i máslo. A jak ukazuje současná krize potravinové bezpečnosti, vize konspirátorů a stratégů z Pentagonu se začínají nebezpečně sbližovat.

Když se hlad stává zbraní hromadného ničení
Ilustrační foto
8. dubna 2025 - 06:50


V době, kdy se do veřejného diskurzu vkrádají obavy z další světové války, jedna tichá hrozba přerůstá v znepokojivý konsenzus napříč spektrem, od konspirátorů s alobalovými čepicemi až po analytiky CIA. Tou hrozbou je globální hladomor a rozpad potravinových řetězců. Ačkoliv zní tvrzení o “válce proti zemědělcům” jako další kapitola v dějinách paranoidního stylu americké politiky (viz Richard Hofstadter), vývoj událostí naznačuje, že tentokrát může mít blázen pravdu.

Článek Frederica Kaufmana publikovaný na britském serveru UnHerd s názvem “Meet the global famine conspiracists” přináší pronikavý pohled do světa, kde se mýty a fakta propojují v narativu, který přestává být marginální: hlad je řízen, ne náhodný. 

„Neříkají, že nedostatek potravin předpovídají - oni ho plánují,“ napsal například bývalý rockový idol Ted Nugent, nyní horlivý zastánce MAGA hnutí.

Konspirační šílenství, nebo oprávněné varování?

Příběhy o tom, že „globální elity“ chtějí zakázat maso, přinutit lidi jíst hmyz a vykoupit zemědělcům půdu ve jménu klimatické agendy, zněly dlouho jako bláboly. Ale když se na tytéž problémy zaměří zpravodajské agentury a americké ministerstvo obrany, začíná jít o něco víc. Výzkumná zpráva z roku 2018, na níž se podíleli odborníci z americké armády, NASA a zpravodajských služeb, jednoznačně varovala, že „zachycení jakéhokoli koncentrovaného uzlu v globálním potravinovém systému může mít rozsáhlé a trvalé dopady.“


„Najednou se všichni shodli. Od lidí ve sklepě s fólií na hlavě až po analytiky z Mossadu a amerického ministerstva obrany,“ poznamenává sarkasticky Kaufman.

Zkušenosti z historie ukazují, že lidé neumírají hlady proto, že by nebylo dost jídla, ale protože si ho nemohou dovolit. Nobelista Amartya Sen v díle Poverty and Famines doložil, že během irského hladomoru 40. let 19. století odplouvaly lodě z nejpostiženějších oblastí s nákladem obilí, masa a másla do Londýna. V Etiopii v roce 1973 nedošlo k poklesu produkce potravin, ale potraviny šly do Addis Abeby, zatímco provincie Tigray a Wollo hladověly.

Jinými slovy: Hladomor je nástrojem moci. A právě proto jej začínají analyzovat nejen sociologové a ekonomové, ale i bezpečnostní experti a vojenští plánovači. USA například zařadily už po 11. září potravinový sektor mezi „kritickou infrastrukturu“, a od té doby proběhla řada cvičení typu „Silent Farmland“ nebo „High Stakes“, simulujících agroterorismus.

Jak upozorňuje zpráva Center for Strategic and International Studies, Putinovo Rusko záměrně ničí ukrajinskou zemědělskou infrastrukturu (pole, farmy, sklady) s cílem oslabit schopnost Západu pomáhat Kyjevu. Škody přesahují 40 miliard dolarů. Potraviny se tak stávají součástí války, podobně jako energetické suroviny.

A právě zde se potkává konspirační rétorika s realitou státní bezpečnosti. Je-li možné změnit režim skrze potravinovou krizi (jako v případě arabského jara), je jistě možné i udržet režim skrze kontrolu potravin. A z toho plynou hlubší otázky: Kdo kontroluje půdu? Kdo určuje ceny potravin? Kdo profituje z inflace a nedostatku?

Psali jsme:

Paradoxní je, že poté, co se Donald Trump opět ujal vlády, ti, kteří v minulosti varovali před potravinovou tyranií, náhle zmlkli. Ted Nugent místo varování prodává památeční trička, Gina Carano se věnuje memům a “QAnon Shaman” propaguje vlastní kryptoměnu $haman. Kaufman ironicky podotýká: „Možná se bál, že po 5 000 letech konspirační hladové války nastalo ticho.“

Jejich mlčení však nezmírňuje problémy. Trumpova administrativa například zrušila miliardu dolarů určenou na nákup potravin pro školy od místních farmářů a jeho EPA chrání agrochemického giganta Bayer před žalobami. Zároveň se snižují dávky SNAP a hrozí omezení školních snídaní. Což je, opět, strategicky nebezpečné, protože, jak poznamenává Kaufman: „Hlad je zbraní, když všechny jiné prostředky selžou.“

Dnešní svět přináší novou formu geopolitického šachu, kde pěšcem není člověk, ale rohlík. Konspirační teorie o řízeném hladu byly dlouho zesměšňovány, ale nyní se ukazuje, že i paranoidní vize může mít svou racionální jádrovou zónu. Jak ukazuje historie, ekonomie a současná politika, potraviny jsou nejen otázkou přežití, ale také otázkou moci.

A jak řekl sám QAnon Shaman, tentokrát již bez rohů, ale se zbraní: „Hlad je zbraní tyranů a psychopatů.“

(beneš, UnHerd.com, foto: zai)


Anketa

Který z uvedených premiérů hájí podle vás více národní zájmy své země?