Všichni co se takto v duchu doby oblékají, si přesto přejí mír. Říkají to. Tito lidé ale touží uzavřít mír až po vyhrané válce. Rusové, po zmařeném pokusu paktem NATO uzavřít mír v dubnu 2022, to budou mít stejné. Tedy jednat o míru až po vyhrané válce. Jejich výhoda je ale v tom, že to co naši pováleční mírotvorci tisknou na trička, mají oni ve skladech a na frontě, píše Karel Petřík v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

V našich zemích je to patrně poprvé, kdy ženy dostaly a plně využívají možnost, hnát národ do války. Političky něžného pohlaví si na sebe navlečou cokoli a odsouhlasí i podepíší jakákoli opatření k dosažení poválečného míru. Nedávno jedna prohlásila, že jí není líto ruských civilních obětí, protože jsou to Rusáci. Myslím, že dámám s takto zmrzačenou duší nebude líto nikdy nikoho. Ano naši politici nejsou za ženami pozadu. Píšu o ženách, protože je rozšířena fáma o tom, že političky mohou přinést do politiky jemnost, prvky ohleduplnosti a soucitu. Nevím odkud s tím kdo přišel, ale připadá mi, že je to u nás obráceně, a pro válku nejvíc pracují provládní političky. Od zlepšení podmínek pro příchod na svět novým životům přešly k přípravám zabíjení. Vedeny samozřejmě těmi nejušlechtilejšími pohnutími. Hranice obětí pro dosažení ušlechtilých cílů podle představ NATO nejsou pro ně patrně vymezeny. Děsí mě představa, že ruským armádám velí někdo jako Černochová

V Brně, ale i v jiných městech rozsvěcují v páteční podvečery skupinky „podivínů“ světélka za „ PŘEDČASNÝ“ MÍR. Většina z nich nezemře mladá, když jim nad hlavou válečná holubice rozsvítí věčný mír přinášející jaderný hřib. Poznají, že svítili marně, ale nebudou překvapeni jako ti, co dnes spěchají kolem bez zájmu a ti, co si přejí mír až po…..po čem? Přece po vyhrané jaderné válce.