Proč? Ptám se proč nikdo z politiků nebo redaktorů nepoloží otázku, zda nebezpečí vzájemného vyhlazení pominulo. Proč když mír všichni chceme, ho nemůžeme mít? A proč nemožnost trvalého míru všichni bez ptaní zázračně chápou. Chápu, že USA, které jsou nositelem politiky podmínečného míru v duchu: A budete-li všechno dělat jak si přejeme, bude mír, jinak dojde k převratu nebo válce. USA skutečně trvalý mír hlásat nemohou. Poslední události v EU se nesou ve znamení povstání zemědělců proti novým feudálům a nevypadá to, že se spokojí nějakými sliby. Možná strhnou i ostatní, a jestli ty bruselské samozvance hrající si na Bohy dostatečně vyděsí, projeví se ve své pravé podobě bez masek a keců.

Možná si evropští politici v Bruselu při pohledu na rozmnožené traktory pod okny konečně všimli, že někde udělali chybu. Bojím se ale uvěřit, že už jde o počátek proměny nebo rozpadu tohoto „žaláře národů“. Můj děda zažil rozpad Rakouska-Uherska, kterému se tak říkalo. Monarchii jsme opouštěli se stavem země, který umožnil Československu dosáhnout v průběhu jedné generace zařadit se po bok nejúspěšnějších ekonomik světa. Co nás čeká dnes? Poslanec Pospíšil ve čtvrtek na TV Prima fanaticky bránil EU, která, s naší pomocí, dokázala zmenšit naše národní bohatství a naši konkurenceschopnost o téměř vše, co se našim dědům, otcům i nám podařilo vytvořit za monarchie, První republiky i po II. Světové válce do roku 1989. Nadšeně jsme se pak zařadili mezi nové evropské kolonie Západu. Stav naší země je dnes – co myslíte? Je čas na změnu!