Je to stará tradice: jakmile se režim cítí slabý v kramflecích, dochází mu, že ztrácí, a to masově, podporu občanů včetně vlastního voličstva, sahá po sekernických způsobech odvety vůči svým oponentům. Tak se chovali všichni diktátoři v dějinách, a nemuselo jít rovnou o smrt upálením. Jsou mnohé jiné způsoby, jak odstranit nepohodlného, píše Jiří Kobza v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
V úterý tohoto týdne odsoudil ostravský soud Nelu Liskovou k osmiměsíčnímu trestu s dvouletou podmínkou. Je to rozsudek značně šalamounský. Koza byla sežrána, ale vlk zůstal hladov. Každý, kdo sleduje počínání Liskové v posledních letech, tuší, že tuto osobu podmíněný trest neodradí a bude ve svých aktivitách pokračovat. Takže příští soud už bude trestat natvrdo. Smysl takových trestů už ale nebude takříkajíc výchovný či odrazující, nýbrž a pouze drakonicky exemplární. Lisková bude ve vězení nepochybně terčem násilí – ze strany bachařek i spoluvězenkyň. Užije si úděsnou zkušenost, kam až může člověk klesnout, je-li zahnán jako lovná zvěř do kouta. Vše, co v ní je lidské, z ní zčásti vytlučou a zčásti se ona sama utvrdí v tom, že dosavadní způsob jejích aktivit je zbytečně mírný. Možná sáhne po razantnějším kalibru, pokud ten kriminál, v němž nejspíš opravdu časem skončí, přežije.
Ptejme se, proč. Protože má nějaké názory a vyslovuje je nahlas. Nemá v lásce Zelenského, naši vládu, homosexuály a kdovíco ještě. Říká to někdy zbytečně explicitně, ale stále jen říká. Nevím o tom, že by porušila paragraf trestního zákona, který postihuje jednání směřující k útisku někoho jiného. Slyšel ji snad soudce, který podle informace Novinek.cz prý „neměl žádnou pochybnost o její vině“, že by vykřikovala někde na rynku a vyzývala kolemjdoucí k násilným akcím proti komukoli, od politiků po migranty? Ne, ona jen vypouštěla slova. Jistě, byla to slova nejdoucí pod fousy naší vrchnosti a progresivistickým bojůvkám – od médií po justici. Nicméně stále jen slova.
Před řadou let byl trestně stíhán jakýsi studentík věku teenagerského za to, že si někde v soukromí psal do počítače nějaké oslavné tirády na Lenina a další věrozvěsty předchozího režimu. Dostal za to rovněž podmínku, pokud se dobře pamatuji. Poté zmizel z veřejných očí. Ale pokud mu zbylo to přesvědčení, za něž byl kaceřován, má v něm dnešní režim skutečného nepřítele, který se může vynořit kdykoli a odkudkoli. Lisková je transparentnější v tom, že vystupuje (píše, mluví) veřejně a dlouhodobě.
Prvnizpravy.cz - Jiří Kobza: Kdo chce psa bít, hůl (i pohůnka) si najde
Mimochodem, čistě právně vzato, kromě podmínky jí soud ještě nařídil smazat účet na sociální síti X, což je neospravedlnitelný zásah do lidských práv: jeho cílem je vymazat kus identity, vytlačit z veřejného prostoru. A co naše ústava a její Listina základních lidských práv? Pro soud zřejmě cár papíru. A navíc: Pokud byla v minulosti Lisková v občanském řízení souzena za pomluvu jiného člověka, znamená to pokutu a omluvu, ale nikoli vězení.
Nemůže to nepřipomenout slavný proces s vydavatelem pornografie Larry Flintem. Finální verdikt, opřený o 1. dodatek Ústavy USA, vyzněl ve Flintův prospěch ne proto, že by konal něco obdivuhodného, ale prostě proto, že i taková činnost patří do veřejného diskursu. Zvítězilo přesvědčení, že není možné jen tak odpreparovat názory, které se nám nelíbí. Navíc, když „potrestáme“ toho nejviditelnějšího, příště přijde na řadu jeho zmenšený klon či následovník a tak to půjde směrem dolů až k nejnižšímu patru. Pak už opravdu není jiné cesty, než do transparentní totality.
Samozřejmě nelze Nelu Liskovou mechanicky srovnávat se svrchu uvedeným Janem Husem. Jistě ne co do historického významu a dějinného dosahu. Ale princip je to týž: nesouhlasíš s tím, co jest ti říkáno a co podle všech pravidel musíš papouškovat a pokud možno tomu ještě i věřit? Zasloužíš klackem po hlavě. Někdy autodafé, jindy kriminál či jeho důrazná hrozba.
Jiné srovnání ale na místě určitě je. A to s Orwellovou dystopií 1984. Už v první třetině si Winston Smith z úst fanaticky vyhlížejícího hošíka, tak strašně připomínajícího Hitlerjugend, vyslechl větu: „Jsi ideozločinec“. Orwell šel dál, než jsme zatím my. U něj se trestalo už jen za myšlenku, byť nevyslovenou. My trestáme myšlenku řečenou nahlas, slovem či písmem. Víc rozdílů ale nenajdeme.
Naše slavní „liberální“ demokracie klouže po přímé trajektorii k území Velkého Bratra. Je to předně tím, že nic jiného neumí, nemá, jak obhájit své „pravdy“, a ostatně ani nemá potřebu to dělat, když má 108 hlasů ve Sněmovně, což jí dává pohodlnou diktaturní většinu. Co na tom, že si většina občanů tuto vládu prokazatelně nepřála, a jsem přesvědčen, že k takovým patří i mnozí voliči jednotlivých koaličních stran (co má KDU-ČSL společného s Piráty)? Ale tato vrchnost hlavně nevládne s cílem prosazovat práva a svobody pro občany, nýbrž sloužit zahraničním loutkovodičům, bez ohledu na názor občanů. Proto kolem sebe kopají, zavírají ústa těm, kdo říkají to, co se jim nelíbí. Bojím se, že k těm doopravdy fyzickým trestům nemáme daleko. Cožpak si všichni voliči komunistů v roce 1946 přáli, aby na šibenicích skončilo přes 200 lidí a bezpočtu tisíc po kriminálech? A za co? Že měli jiný názor.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
