Roku 2015 nastalo v plné parádě to, čemu se říká boj proti dezinformacím, růlzné hrátky s takzvanou pravdou, což zpravidla není víc než fabulace a tvorba módně řečeno narativů, na jejichž konci stojí manipulace s veřejným míněním: Sugerování falešných tezí, nepravdivých nebo aspoň značně pokroucených tvrzení a vyprávění příběhů s politickým, nikoli morálním naučením, to je dnešní evropská realita. Do nástupu Donalda Trumpa též americká. Co se tím sleduje? 

Přetvoření svobodně myslících a rozhodujících se občanů ve stádo nemyslících a poslušných jedinců. Nazvat je ovcemi je urážkou pro ovci, ta je totiž nejen pěkná, ale hlavně v mnoha směrech užitečná, kdežto ono stádo utvářené Mozkomory z vládních a mediálních Azkabanů není vůbec k ničemu, jen aby bečelo na povel, aby měla vrchnost pocit, že ji národ miluje, věří a následuje. Podobnému sebeklamu podlehli čeští komunisté v druhé půlce 80. let, kdy se už i Gorbyho Rusko probouzelo ze snu o beztřídní společnosti. A jak dopadli naši Jakešové? Zcela na chvostě jakéhokoli geopolitického zájmu. 

A další kapitolka z naší nedávné minulosti s trvalými dopady na dnešek i zítřek. Covid a vynucené očkování, lockdown, povinné předkládání osobních údajů, kamkoliv člověk šel. Taková vyšší fáze onoho zestádnění zmíněného svrchu. Tady už nešlo o váš názor, nýbrž o celou vaši svobodu. Bez dohledu úřadů jste nesměli pomalu ani na toaletu. Děsivé dopady to mělo na vzdělání. Dva roky učení online způsobilo nevratné ztráty na vzdělání na všech stupních škol – od základních po vysoké. Jen si to zkuste přes nějaké Teams nebo jiné komunikátory mluvit na černou obrazovku, kde máte jen ikonky studentů, ale nevíte, zda jsou u monitoru nebo si vaří kafe nebo dělají cokoli jiného. A to mluvím o vysokoškolácích. Děti ze základek byly ještě v mnohem horší pozici, stejně jako jejich rodiče. Učitelé de facto nemohli učit a toto břemeno bylo do značné míry přehozeno na rodiče bez ohledu na jejich kvalifikaci a znalosti. Co z takové generace může vyrůst za myslitele? Zase jen zástup poslušných kývačů, a o to přece jde.

Určitě víc než oněch deset let (vzpomeňme na Al Gorea), ale určitě se stále se zvyšující razancí nám kvete boj s klimatickými změnami, údajně způsobenými lidskou činností. S tím samozřejmě jde ruku v ruce okamžité znectění kohokoliv, kdo by oficiální mantru zpochybnil. Kdejaký novinářský kandrdas se pasuje na odborníka „na klima“ a soudí, která teze je či není správná, a tudíž povolená. Kohouty tomu všemu otevřela nebohá Gréta Thunbergová, ale kde té je konec? Nedobrala se Nobelovy ceny míru, což byl hlavní osobní cíl té autistické dívky a jejích rodičů. Nu tak teď zase demonstruje proti Izraeli a propaguje násilí páchané Palestinci v Pásmu Gazy. Čekám, co od ní uslyšíme příště. Bude to ale jistě zcela konformní s dobovým politickým narativem a zájmy předsedů zeměkoule. A propos, jak to, že nám Gréta ještě nevysvětluje po svém konflikt na Ukrajině? Teď po posledních krocích Ruska i Ameriky by měla značnou příležitost. Ale třeba to ještě přijde. Nicméně s tím je spojen jeden základní fenomén: vládne nám totální diletantismus, zbožštělá nevědomost, adorovaná nezkušenost (viz kinderministr zahraničí Lipavský), a to celé povede zas a pouze k vymazání rozumu z veřejného diskursu.

A jako zlatý bod katastrofického programu - ukrajinská válka a vše, co k ní náleží. Začal to premiér Fiala svým opakovaným prohlášením „Jsme ve válce“. Nejsme, nikomu jsme ji nevyhlásili, nikdo nám ji nevyhlásil a z dikce článku 1 a článku 5 zakládající smlouvy o NATO plyne, že v dané konstelaci v žádné válce ani být nemůžeme. Premiér však stejnými slovy lže už tři roky a na „válku, v níž prý jsme,“ hází veškerou neschopnost, neúspěchy, debakly a propadáky své vlády, kterou v orwellovském duchu prohlašuje za úspěšnou. Znáte to: „Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla“. Z premiérova lhaní se vytvořila oficiální doktrína, abychom zdůvodnili zbytečné nákupy stíhaček za obrovské peníze, z nichž nepochybně část poputuje na jiné účty, než příslušných zbrojovek. 

Nu a celé toto balábile vrcholí justiční šikanou a kriminalizací těch, kteří si dovolují mít na věc jiný názor, viz učitelka Bednářová, kterou nezdárný vnouček proslulého rozumbrady Daniela Kroupy práskl, že v době, kdy se v Kyjevě nebojovalo, prohlásila, že se v Kyjevě nebojuje. Tedy se odchýlila od oficiálního lhaní a bude za to náležitě potrestána. Už na to máme i zákon, slavný přílepek § 318a Neoprávněná činnost pro cizí moc (v zákoně Lex Ukrajina VII). Textace je dokonalá. Dokáže dostat do vězení na dlouhá léta kohokoli, o němž vrchnost bez dalšího prohlásí, že „pracuje pro cizí moc“.