Po útoku na íránský konzulát v Sýrii, který se odehrál 1. dubna a byl připsán Izraeli, Írán sliboval odvetu. Západní média i Spojené státy s napětím sledovaly, kdy Írán své hrozby uskuteční. Po několika týdnech, kdy Írán pouze verbálně reagoval, konečně akci uskutečnil.
Íránské ozbrojené síly spustily operaci nazvanou "Operace skutečný závazek", během které byly na izraelské cíle vypáleny desítky raket a dronů. Tato akce byla odpovědí na opakované izraelské útoky, včetně toho na íránský konzulát. Přestože íránské vojenské prohlášení popisovalo akci jako rutinní, britská televize Sky News ji označila za bezprecedentní. Některá arabská média dokonce tvrdila, že se jedná o jednu z nejspektakulárnějších vojenských akcí v historii Íránu.
Podle informací zveřejněných v New York Times, Írán vypustil na Izrael 185 dronů a 36 střel s plochou dráhou letu, převážně z íránského území, ale částečně i od spojenců v Iráku a Jemenu. Írán také nasadil 110 raket středního doletu. Odpověď Izraele byla rychlá, v celém státě zazněly sirény protivzdušné obrany. Izrael nasadil skoro všechny dostupné systémy protiraketové obrany včetně Iron Dome, Arrow a Patriot, a jeho letectvo provádělo zásahy proti hrozbám mimo jeho hranice.
Mluvčí izraelských obranných sil uvedl, že 99 % útočných prostředků bylo zneškodněno, což považoval za "velký strategický úspěch". Ze 170 sebevražedných dronů a 30 střel s plochou dráhou letu, které Írán vyslal, žádná nedosáhla izraelského území, přičemž 25 střel s plochou dráhou letu bylo sestřeleno izraelským letectvem. Ze 120 balistických raket středního doletu jich několik zasáhlo vojenskou základnu Nevaťim v poušti Negev.
Izrael by však nebyl schopen dosáhnout takové obranné účinnosti bez mezinárodní podpory. Royal Jordanian Air Force sestřelila několik íránských dronů nad severním a středním Jordánskem, americké síly sestřelily íránské drony blízko syrsko-jordánské hranice a britské Typhoony pomáhaly v akci na Kypru. Grant Shapps, britský ministr obrany, oznámil, že po útocích jsou britské síly v pohotovosti a jsou připraveny zasáhnout, pokud bude třeba. Francouzské síly také prý pomáhaly při sestřelování.
Při hodnocení Íránské akce bylo zaznamenáno, že Írán možná nepoužil svůj plný arzenál. Většina odpalovaných zbraní směrem k Izraeli byly drony, které tvořily přibližně 56 % celkového počtu vypuštěných střel. Tyto drony musely letět přes irácký a jordánský vzdušný prostor, což Izraeli a jeho spojencům, včetně USA a Jordánska, poskytlo devět hodin na případnou reakci. Tato doba letu mohla být výhodou pro obranu, což naznačuje, že Írán možná záměrně "pouštěl vodu".
Ze 120 vypuštěných balistických raket středního doletu byly cíle úderů vojenské a nikoli civilní, přičemž klíčovým cílem byla izraelská vzdušná základna Nevatim. Tato základna byla vybrána jako odvetný cíl za útoky z F-35 na íránský konzulát v Sýrii, což potvrdily i dřívější prohlášení íránského velvyslance v Sýrii. Základna Nevatim je domovem několika eskader izraelských stíhaček F-35. Ačkoli základna utrpěla jen mírné škody, záběry zveřejněné na sociálních médiích ukázaly, že byla zasažena několika raketami.
Další izraelská základna, Ramon, byla napadena sedmi balistickými raketami středního doletu typu Kheibar-Shekan s doletem 1450 km a rychlostí 5000 km/h. Ztráty na této základně nebyly přesně specifikovány. Tato série útoků ukazuje, že ačkoli byla většina íránských střel odražena, některé dokázaly zasáhnout klíčové vojenské cíle, čímž došlo k eskalaci napětí mezi těmito státy.
V reakci na íránské útoky izraelský bezpečnostní kabinet pověřil válečný trojkabinet, složený z premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Joava Gallanta a Bennyho Gantze, pravomocí podniknout odvetné akce proti Íránu.
Psali jsme:
Absence americké podpory by mohla výrazně omezit rozsah izraelských odvetných kroků, což odráží obavy USA z možného Netanjahuova "vybočení z řady". Podle zpráv prezident Biden vyjádřil svým poradcům obavy, že Netanjahu by se mohl snažit o "vtažení" USA do dalšího rozsáhlého konfliktu na Středním východě.
Mezitím Írán vyjádřil varování vůči jakýmkoli dalším vojenským akcím ze strany Izraele. Vysoce postavený velitel íránských Revolučních gard varoval, že jakákoli další vojenská agresivita ze strany Izraele povede k ještě větší íránské reakci. Velitel uvedl v rozhovoru pro média, že pokud Izrael podnikne jakékoli vojenské kroky proti íránskému území, Írán odpoví "dvojnásobnou silou". Íránská média také naznačila, že íránská odveta proti Izraeli ještě nebyla ukončena a její další fáze bude záviset na izraelské reakci.
(nov, New York Times, screen: Live Now)
