Je přesvědčena, že pokud by volební komise postupovaly správně, splnila by hranici 5 % přednostních hlasů z celkového počtu hlasů odevzdaných pro koalici Spolu. Zdůvodňuje to čestnými prohlášeními voličů, kteří jí dali preferenční hlas, ale z výsledků voleb zjistili, že v jejich obvodu žádný preferenční hlas nedostala.
Volební senát NSS si dosud vyžádal volební dokumentaci ze tří volebních okrsků na Zlínsku, konkrétně z Lhoty, Uherského Brodu a Horní Lidče. Po jejich prostudování přistoupil k ověření přednostních hlasů udělených navrhovatelce i v dalších volebních okrscích, například z padesátky dalších okrsků ve Zlínském kraji, šesti na Vysočině, deseti v Jihomoravském kraji a dvou v Královéhradeckém kraji.
To jsou tvrdá fakta. Kromě nich své tvrzení Šojdrová podporuje i politologickou analýzou, založenou na historických výsledcích z předchozích voleb, konkrétně z roku 2019, jež využívá metodu lineární regrese. Analýza přinesla odhad, že by europoslankyně měla získat o zhruba 5,5 tisíce přednostních hlasů více, než získala.
Podle analýzy mohlo dojít k chybnému připsání přednostních hlasů pro Šojdrovou pražskému politikovi Filipu Bendovi, který měl „poněkud překvapivě“ velké množství přednostních hlasů v regionu, s nímž nemá téměř nic společného.
Déja vu
Zvláštní je, že k něčemu podobnému došlo už při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002. Jiří Havlíček, kandidát koalice KDU-ČSL a US-DEU na Vysočině, byl od svých deseti znepokojených příbuzných vyrozuměn, že ve výsledcích z jejich volebního okrsku nemá žádné preferenční hlasy, ačkoliv mu je dali, což mu posléze místopřísežně potvrdili. Policie však tehdy podání odložila s tím, že sice asi došlo k chybě, nicméně počet chybějících preferenčních hlasů by nemohl změnit konečné pořadí. Podivnou okolností však je, že policie tehdy ke kontrole jiných volebních okrsků nepřistoupila. Vina pak padla na hlavy všech členů jedné volební komise, jako by byli negramotní, a neuměli buď počítat, anebo zkontrolovat volební výsledky. Z úmyslného pochybení je však nikdo nepodezíral, protože tím by se případ naopak otevřel a mohlo by se leccos vyvalit.
Prvnizpravy.cz - Jan Schneider: Korespondenční volba je protiústavní
Kde je chyba?
Podle odborníků nejde v případě Šojdrové o lidskou chybu, nýbrž o systémové selhání v přípravě a organizaci voleb do Poslanecké sněmovny, což je odpovědnost Ministerstva vnitra. Podle politologa Tomáše Lebedy chybí přesná metodika sčítání a dalšího nakládání s výsledky, a to od uzavření volební místnosti až po předání výsledků Českému statistickému úřadu.
Případ Šojdrové na rozdíl od toho Havlíčkova nepůjde tak lehce smést ze stolu. Zjištěný nedostatek, hozený v Havlíčkově případě na hlavu jedné volební komise, dal onomu případu vyznít ve smyslu ojedinělého lidského selhání, byť je to nehorázné. V případu Šojdrové však jde nejméně o tři zjištěné případy, a média počet dalších podezřelých případů ještě zvyšují.
To je fakt, který celou kauzu posouvá do úplně jiné roviny. Mohly by se volební komise z různých okrsků „shodou okolností“ dopustit stejné neúmyslné „lidské chyby“, která by šla na konto jedné konkrétní kandidátky? To by byla výmluva na úrovni záškoláka z první třídy.
Nebo těch chyb bylo více a nebyly shodné, a postiženo bylo více kandidátů? To by svědčilo o tak katastrofální úrovni volebních komisí, že by to zpochybnilo regulérnost voleb!
Nebo ty komise pracovaly správně, všechno řádně sečetly a předaly – a pak s výsledky někdo manipuloval až následně? To by odpovídalo vyjádřením NSS i politologa Lebedy, která jistě nebyla vyslovena pro nic za nic.
Podnět nejvyššímu státnímu zástupci
Trestní zákoník nekompromisně v § 351 (Maření přípravy a průběhu voleb a referenda) stanoví, že kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Nechť tedy vezmou trestněprávní orgány této republiky tento článek jako podnět k důkladnému prošetření, neboť je nesporné, že nedošlo k selhání jednotlivce či jedné skupiny osob (volební komise), ale že se jedná o systémové selhání, kterého zneužila skupina osob k manipulaci volebních výsledků. Skupina musela být nutně organizovaná, neboť k inkriminovanému jevu došlo současně na několika různých místech, což podnětu dává ještě mnohem větší závažnost.
Prvotním výsledkem bylo prokázané poškození jedné konkrétní osoby, přičemž vzniklo podezření, že na její úkor neoprávněně získala jiná konkrétní osoba.
Sekundárním důsledkem této činnosti je zpochybnění voleb jako zmanipulovaných, což je přímým ohrožením demokracie. Proto musí být postupováno přísně, přesně a transparentně. Výsledek, který by zaváněl snahou cosi zakrýt, by byl dalším ohrožením demokracie.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
