Jan Schneider: Svinská svoboda

politika

Viliam Buchert publikoval 18. srpna 2024 v Reflexu článek „Foltýnovy svině, hajlující influencerka i lži dezinformátorů jsou součástí svobody slova“.

Jan Schneider: Svinská svoboda
Jan Schneider
26. srpna 2024 - 07:24

Viliam Buchert v článku Ocitoval koordinátora strategické komuninace vlády Otakara Foltýna, že „ti, kdo obdivují ruského prezidenta Putina, jsou velmi často lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění anebo mají jenom životní smůlu anebo jsou to prostě jenom svině“. 

Buchert k tomu dodal, že „slovo svině vyvolalo pozdvižení a ozvalo se i volání, že by někdo měl Foltýnovi zatnout tipec. Ve sporu ale nejde jen o jednoho státního úředníka, jde o to, jak pojímáme vymoženosti demokracie, mezi které patří také svoboda slova, kterou nemáme omezovat. Ani když se jedná o urážky, nechutnosti či lži.“

V článku dále uvedl: „Chceme-li kvalitní demokratickou společnost, potřebujeme více solidního dialogu. Jsme ale toho schopni? Vždyť takový dialog musí obsahovat i právo urážet, dokonce i právo lhát. Musíme proto ignorovat jakékoli náznaky, které by mohly vést k cenzuře. ... Proto všichni u toho musíme nést osobní odpovědnost za to, co říkáme. Mít ale nesprávný, hloupý a zrůdný názor, ještě není zločin. Každý ať si u toho protestuje a bouří se. Trestat by se mělo vybízení k fyzické likvidaci lidí či volání po použití násilí. To jsou názory, které ohrožují bezpečnost a demokracii.“

Začnu od konce, a to rozhodným souhlasem, že výzvy k násilí jsou nepochybnou hranicí trestněprávního postihu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Schneider.


Nicméně v celé této poměrně sofistikované Buchertově poznámce vidím jedno škaredé úskalí, totiž „právo lhát“, o „právu urážet“ už ani nemluvě. Proti tomu se musím vehementně ohradit, protože civilizace, která by vyznávala takovouto zásadu, by zcela vybočila z křesťanské tradice, na níž se tak mnozí tak bezmyšlenkovitě odvolávají. K tomu snad postačí odkaz na mnohé biblické texty, zakazující promluvit křivé svědectví, a na „zlaté pravidlo“, které tradují všechny vyspělé civilizace, totiž nečinit druhým to, co by člověk sám nerad strpěl.
Jistě však lze souhlasit s autorem, že nelze přitakávat snahám pod záminkou zamezení lžím a urážkám zavádět cenzuru, ale opravdu nelze souhlasit s tím, že existuje jakési právo lhát a urážet. Neexistuje. Každý, kdo lže a uráží – a zde lze zase už souhlasit s autorem – musí nést osobní odpovědnost za to, co říká. Ale právo na to nemá, lhát a urážet – protože to by účinně omezovalo nezpochybnitelné právo druhých bránit se lžím a urážkám! To by se pak lhář a krobián mohl totiž dovolávat nepostižitelnosti s odvoláním na výkon svého „práva“ lhát a urážet!

Tedy rekapituluji: člověk má svobodu vyjadřovat se, jak uváží za vhodné, nemá však žádné právo lhát a někoho urážet: učiní-li tak, musí za to nést plnou odpovědnost.


Druhá část mé poznámky se odvíjí od úrovně vyjadřování, kterou nastoluje současná česká vláda tím, že toleruje a nijak se neohrazuje proti krobiánskému vyjadřování vládního „strategického mluvky“ Foltýna. Ten označuje lidi, kteří nemají stejné preference jako on, jako v podstatě frustrované, anebo „prostě svině“. Jelikož jsme si podle zákona všichni rovni, je zcela legitimním právem užít této vládou nastolené úrovně vyjadřování, byť pouze za účelem demonstrace, aby si frustrovaní nebo svinští členové vlády v čele s frustrátem nebo sviní Fialou uvědomili, co to vlastně udělali, když do vládní funkce jmenovali frustráta nebo svini Foltýna. 

Foltýnova slova na jejich hlavy!

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Anketa

Kdo z opozičních lídrů je pro Vás nejpřijatelnější?