Po ceně plynu a elektřiny zasadil Eurostat Fialově vládě další ránu. když upozornil na nárůst ceny cukru. Zatímco v EU je průměrný nárůst 61 %, v Česku se cena v podstatě zdvojnásobila od roku 2022, zdražení cukru činí 98 %. Ekonom Lukáš Kovanda nabízí dvojí vysvětlení. Jednak že cukrovary musely zdražit kvůli cenám plynu. Ale také, že si vysoké ceny nechají Češi líbit. Naznačuje podvod - obchodníci i potravináři přicházejí s vysvětleními typu "Ukrajina“, která nejsou pravdivá. Směje se, jakou asi výmluvu vláda vymyslí tentokrát.

Po statistikách zdražení elektřiny a plynu zveřejnil Eurostat další statistiku, ve které ČR vede. Totiž cenu cukru, která v průměru za celou EU vzrostla v březnu meziročně o 61 %. Cena cukru začala růst už na podzim roku 2021. Ke skutečným skokům však došlo na podzim minulého roku.

Jak si Eurostat všímá, největší zdražení nastalo v České republice. 

„V březnu 2023 byla největší meziroční zdražení cukru zaznamenána v Česku (98 %), Estonsku (97 %), Polsku (82 %), Německu (72 %) a Lotyšsku (70 %) zatímco menší nicméně stále významné nárůsty byly zaznamenány v Maďarsku (17 %), následovaném Lucemburskem (19 %), Belgií (35 %), Bulharskem (36 %) a Irskem (37 %),“ uvádí doslova. 

Nad průměrem EU je ještě sousední Slovensko a Litva. Hluboce pod ním jsou naopak evropské státy mimo EU, tedy Island, Švýcarsko a Norsko. V Norsku se cena ze všech pozorovaných států zvýšila za rok nejméně.

Ekonom Lukáš Kovanda si povšiml těchto čísel. A rýpl si do premiéra Fialy, že se možná zase jedná o chybu ve statistice, jak se premiér snažil vysvětlit minulou statistiku o ceně plynu.

Pokud jde o vysvětlení, proč v Česku zdražil cukr nejvíce oproti celé unii, stojí za tím dle ekonoma dva faktory. Jednak již zmíněné zvýšení ceny plynu. 

„Cukrovary v rámci své výrobní činnosti spotřebovávají velké množství plynu. Ten v Česku, přesněji tedy českým domácnostem, podle Eurostatu zdražil loni ve druhém pololetí rovněž nejvíce v EU, meziročně o 231 procent. V Maďarsku jen o zhruba 30 procent. Zdražování domácnostem šlo ruku v ruce se zdražením plynu v průmyslu, i tom cukrovarnickém,“ podotýká. Kromě toho, v Orbánově Maďarsku byl cukr předmětem cenových stropů, které vláda zavedla.

„Místo stovek milionů korun české cukrovary loni na podzim začaly za plyn nezřídka platit miliardy. Právě kvůli nejvýraznějšímu cenovému nárůstu plynu v rámci zemí EU. Česko totiž od drahých energií ulevilo průmyslovým podnikům, včetně potravinářských, později a méně velkoryse než řada jiných zemí EU,“ uvádí Kovanda.

Kromě toho ovšem za zvýšením ceny stojí podle Kovandy tzv. zisková inflace. Tedy zvyšování marží a zisku na úkor zákazníka. 

„V Česku je od počátku ruské invaze na Ukrajinu zvláště silný narativ, tedy jakýsi ‚příběh zdůvodňující zdražování‘, vycházející z dění právě na Ukrajině a souvisejícího růstu cen třeba energií nebo i potravin. Například obchodní řetězce nebo potravináři jím mohou zdůvodňovat své zdražování ještě nad rámec objektivně navýšených nákladů, třeba těch v podobě dražšího plynu. Český zákazník takový narativ v uplynulých měsících zkrátka akceptoval ochotněji než jinde v EU, a nejen v případě plynu či cukru,“ míní Kovanda, který se neudržel a do vlády se pak na svém  obul ještě jednou. 

„Cukr sice podle Eurostatu v Česku zdražuje meziročně nejvíce v EU, o 98 %. To je ale jen matoucí metodikou. Ve skutečnosti má spousta Čechů ve spížích staré zásoby cukru, nakoupené ještě před zdražením, takže nárůst cen zdaleka není takový, jak uvádí Eurostat," napsal Kovanda. 

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX