Například Izrael, když Hamas zaútočil na Izrael, během 48 hodin rychle zmobilizoval 360 tisíc záložníků, aby se postavili na frontu. Podle oficiálních údajů je to největší mobilizace záložníků v historii Izraele. Během čtvrté arabsko-izraelské války v roce 1973 Izrael mobilizoval pouze 300 tisíc záložníků. Proti Hamasu tedy izraelská armáda mobilizovala o 60 tisíc záložníků více než proti Egyptu a Sýrii.

Ukrajina, čelící „bleskové válce“ ruských vojsk, rychle přešla do válečného stavu. Po minimálně pěti vlnách válečné mobilizace se celkový počet vojáků ukrajinské armády zvýšil z předválečných 200 tisíc na současný jeden milion. Přesto však prezident Zelenskyj stále cítí nedostatek vojáků a je nucen provádět rozsáhlé odvody.

Podobně i Tchaj-wan, možná inspirovaný ukrajinskou situací, posiluje své záložní síly. Tchajwanská armáda vytvořila záložní pluky v každém kraji a městě a sestavila více než dvoumilionovou domobranu, která je připravena bojovat proti čínským jednotkám v případě jejich vylodění.

Jako světové vojenské mocnosti mají Spojené státy, Rusko a Čína rovněž zavedené mechanismy pro mobilizaci ozbrojených sil v době války. Ruská armáda je schopna mobilizovat 5 milionů záložníků, zatímco americká armáda může povolat 2 miliony záložních sil, včetně Národní gardy a záloh všech tří složek ozbrojených sil.

Turecko, jako jedna z významných vojenských mocností v regionu, má aktivní armádu čítající přibližně 355 tisíc vojáků. Díky povinné vojenské službě může rychle mobilizovat další stovky tisíc záložníků.


Francie disponuje aktivní armádou čítající přibližně 270 tisíc vojáků, s mobilizačními kapacitami umožňujícími rychlé rozšíření o další záložníky. Francouzská armáda je známá svou schopností rychle nasadit jednotky do mezinárodních operací.

Německo má aktivní armádu s přibližně 184 tisíci vojáky a také značný počet záložníků, které může povolat v případě potřeby. Německá armáda se v posledních letech zaměřuje na modernizaci a zlepšení své bojové schopnosti.

Mezi další velké vojenské mocnosti patří například Indie, která má jednu z největších armád na světě s více než 1,4 milionu aktivních vojáků a značným množstvím záložníků. Indie pravidelně cvičí své síly a udržuje vysokou úroveň bojové připravenosti.

A kolik lidí může mobilizovat Čína v době války? To je otázka hodná zkoumání a odpověď nám poskytuje článek čínské agentury Tencent News.

Nejprve si přibližme historii mobilizace v době války čínské Lidové osvobozenecké armády (PLA). Tato historie ukazuje, že mobilizační procesy v PLA se vyznačují kontinuitou a důsledností, založené na mobilizaci milic, místních jednotek a hlavních sil armády.

V období Rudé armády existoval model rozšiřování, který zahrnoval červené gardy (milice), místní Rudou armádu a hlavní síly Rudé armády. Během druhé světové války se tento model transformoval na milice, místní protijaponské jednotky a hlavní síly Osmé armády a Nové čtvrté armády. V období občanské války se mobilizační mechanismy PLA dále zdokonalovaly, kdy noví rekruti procházeli systematickým výcvikem a stávali se z nich plnohodnotní vojáci. I ti, kteří nebyli přímo začleněni do armády, mohli sloužit jako milice na ochranu zázemí a byli připraveni kdykoli podpořit frontu.

Po roce 1949 byl tento mobilizační systém, vyvinutý během revolučních válek, reformován, aby vyhovoval moderním válkám. V roce 1952 byla PLA snížena o 3 miliony vojáků, přičemž počet divizí byl zredukován ze 200 na 100, s 35 armádními sbory. Nicméně tehdejší plán zahrnoval výrobu a skladování lehkých zbraní pro 200 divizí do roku 1957, což mělo umožnit rychlou expanzi armády v případě války. Tyto divize měly být doplněny z řad milic a veteránů, což nebyl pro PLA problém díky velkému množství dostupných záložníků.


V roce 1969, aby čelila možné sovětské invazi, PLA nejenže vybudovala rozsáhlé obranné pozice, ale také rozšířila milice v severovýchodních provinciích o 5 milionů lidí. Tyto milice byly organizovány do pluků, praporů a rot, vyzbrojeny samopaly, lehkými i těžkými kulomety a raketomety a podstoupily výcvik v boji proti tankům. Válečný potenciál těchto milic byl schopen rychle se začlenit do hlavních sil PLA nebo podporovat jejich operace, což představovalo vrchol mobilizační schopnosti PLA.

Po roce 1984 došlo k rozsáhlé redukci armády, ale PLA znovu vytvořila záložní jednotky na základě milic. Na rozdíl od minulosti byly tyto záložní jednotky organizovány a cvičeny podobně jako aktivní jednotky a mohly se rychle přeměnit na aktivní bojové síly. V roce 2023 zákon o záložních silách právně definoval mechanismus mobilizace záložních sil PLA.

Podle dostupných údajů má stálá armáda Číny přibližně 2 miliony aktivních vojáků. Odhaduje se, že PLA má více než 10 milionů záložníků. Schopnost mobilizovat k stálé armádě 10 milionů lidí a silný průmyslový základ dávají PLA velmi silný potenciál, což zajišťuje dostatečné lidské zdroje pro velký konflikt.

Jak se říká, kdo je připraven, není překvapen. Nedávné konflikty, jako válka mezi Ruskem a Ukrajinou a izraelsko-palestinský konflikt, jasně ukázaly, že i v době vyspělých technologií zůstává mobilizace záložních sil a milic klíčovým faktorem. Válečné potřeby vyžadují odborníky, kteří mohou být rychle začleněni do armády a přispět k vítězství v moderní válce.