V době rostoucího geopolitického napětí a bezpečnostních hrozeb se v české společnosti stále častěji objevují otázky týkající se možného válečného konfliktu. Jak by Češi reagovali, pokud by došlo k vážné bezpečnostní krizi nebo přímo k válce na území České republiky? 

Exkluzivní průzkum společnosti SANEP pro XTV, provedený ve dnech 1. – 8. března 2025 na reprezentativním vzorku 2 300 respondentů starších 18 let metodou CAWI, přinesl zajímavé odpovědi. V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma "Bezpečnost v ČR" diskutovali s moderátorkou Alex Mynářovou poslanec Patrik Nacher z hnutí ANO a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).



Češi by v případě války zůstali v zemi

Jednou z klíčových otázek průzkumu bylo, zda by občané ČR v případě válečného konfliktu zůstali v zemi, nebo by ji opustili. Výsledky ukazují poměrně silnou ochotu většiny Čechů setrvat a čelit situaci na domácí půdě:

• 52,1 % respondentů uvedlo, že by v Česku určitě zůstali.
• Dalších 19,4 % by spíše zůstalo.
• Naopak 6,8 % by republiku spíše opustilo a 4,1 % by odešlo co nejrychleji.
• Poměrně velká část populace (17,6 %) si v této otázce nebyla jistá.


Celkově tedy více než 71 % dotázaných vyjádřilo ochotu zůstat v České republice, což naznačuje vysokou míru loajality vůči vlastní zemi a odhodlání čelit potenciálnímu nebezpečí.



Bojová připravenost Čechů: Téměř třetina by se aktivně zapojila

Druhá část průzkumu se zaměřila na to, jak by se Češi postavili k přímému zapojení do obrany státu v případě krizové bezpečnostní situace nebo válečného konfliktu. Odpovědi ukazují, že i když část populace je ochotna bojovat, značné množství lidí by se aktivnímu zapojení vyhnulo:

• 29,3 % respondentů uvedlo, že jsou ochotni a schopni se aktivně zapojit.
• Dalších 18,2 % by se chtělo zapojit, ale jejich zdravotní stav by jim to neumožnil.
• Na druhé straně 22,1 % je zásadně proti aktivní účasti na obraně.
• 14,1 % dotázaných se aktivně zapojit nechce, ale neuvedli jednoznačně odmítavý postoj.
• 9,2 % lidí je neschopno jakékoli aktivní účasti.
• 7,1 % nevědělo, jak by se zachovalo.


Dohromady tedy přibližně 47,5 % občanů by se rádo zapojilo, pokud by to bylo možné, což svědčí o relativně vysoké ochotě části populace bránit zemi. Naopak přes 36 % respondentů se aktivní účasti brání z různých důvodů, ať už kvůli zdravotnímu stavu nebo principiálnímu nesouhlasu.

Co ukazuje průzkum o české společnosti?

Výsledky tohoto průzkumu odhalují několik zajímavých trendů momentů:

1. Silný pocit národní sounáležitosti – Více než 70 % respondentů se v případě války nehodlá vzdát a opustit Českou republiku.
2. Rozdělená ochota bojovat – Zatímco téměř polovina Čechů je připravena se nějakým způsobem zapojit do obrany, značná část obyvatelstva má spíše pasivní postoj.
3. Nejistota ve společnosti – Poměrně vysoké procento lidí (17,6 % v otázce zůstání a 7,1 % v otázce zapojení do obrany) nedokáže říct, jak by se zachovali.

Co z toho vyplývá pro budoucnost?

Bezpečnostní situace v Evropě a ve světě se dynamicky vyvíjí a stát musí být připraven nejen po vojenské, ale i po psychologické stránce. Výsledky průzkumu ukazují, že většina Čechů je ochotna svou zemi bránit alespoň tím, že by v ní zůstali, ale přímé zapojení do boje už je mnohem kontroverznější otázkou.

Psali jsme:
SANEP: Pocit bezpečí v Česku a rozdělená společnost

Vláda a armáda by proto měly klást větší důraz na zvýšení informovanosti obyvatelstva o možnostech zapojení do obrany státu, podporu branné výchovy a posílení civilní připravenosti na krizové situace. Zároveň je důležité naslouchat těm, kteří se zapojení brání, a hledat cesty, jak je motivovat k aktivnější roli v obraně země.

Exkluzivní průzkum společnosti SANEP pro XTV tak poskytl cenný vhled do myšlení české veřejnosti a naznačil, že Češi jsou sice ochotni zůstat ve své vlasti, ale jejich postoj k přímé obraně není jednotný.