Navzdory tomu, že od konce studené války uplynuly více než tři desetiletí, světové jaderné arzenály zůstávají významnou hrozbou pro globální bezpečnost. Data Federace amerických vědců z srpna 2024 ukazují, že devět států disponuje celkem 12 121 jadernými hlavicemi. Nejvíce jich stále drží Rusko (5 580) a Spojené státy (5 044), což odráží dědictví studené války a neochotu těchto velmocí výrazně redukovat své zbrojní kapacity.
Zatímco počet hlavic se v USA i Rusku postupně snižoval, především v důsledku bilaterálních smluv o kontrole zbrojení, nyní se trend zpomaluje a dokonce obrací. Po vypovězení smlouvy o raketách středního a kratšího doletu (INF) v roce 2019 a pozastavení platnosti smlouvy Nový START v roce 2023 se situace zhoršila. Svět se nachází v období znovu sílícího jaderného zbrojení, zejména kvůli rostoucím ambicím Číny, která své kapacity rozšiřuje závratným tempem.
Znepokojivý je především nárůst jaderného arzenálu Číny, která nyní disponuje 500 hlavicemi. Peking sází na rychlou modernizaci svého zbrojního arzenálu a aktivně rozšiřuje podzemní sila pro mezikontinentální balistické rakety. Americké zpravodajské služby varují, že do roku 2030 může Čína překročit hranici 1 000 jaderných hlavic, čímž by se stala třetí největší jadernou mocností.
Kromě Číny roste i kapacita Indie (172 hlavic) a Pákistánu (170 hlavic), dvou tradičních rivalů, jejichž napětí v oblasti Kašmíru přetrvává. Přestože Indie oficiálně přijala strategii „No First Use“ (nepoužití jako první), její jaderný arzenál se zvětšuje, což podtrhuje pokračující závody ve zbrojení v regionu.
Zvláštní obavy vzbuzuje Severní Korea, která podle odhadů disponuje 50 hlavicemi. Ačkoli její kapacity nejsou srovnatelné s velkými jadernými mocnostmi, kombinace agresivní rétoriky Kim Čong-una a nestabilního geopolitického prostředí dělá z KLDR nebezpečného hráče. Nedávné testy hypersonických střel a mezikontinentálních balistických raket dokazují, že Severní Korea nadále vyvíjí systémy schopné zasáhnout nejen Jižní Koreu či Japonsko, ale potenciálně i USA.
Podobně problematický je i Izrael, který sice nikdy oficiálně nepotvrdil, že disponuje jadernými zbraněmi, ale podle odborníků má asi 90 hlavic. Vzhledem k napětí na Blízkém východě a možnému střetu s Íránem představuje izraelský jaderný arzenál faktor, který může zásadně ovlivnit budoucnost regionu.
Psali jsme:
Z aktuálních dat je patrné, že mezinárodní kontrolní mechanismy, včetně OSN a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), nejsou schopny zabránit dalšímu rozšiřování jaderných arzenálů. Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) se dostává do slepé uličky. Zatímco původní jaderné mocnosti svůj arzenál jen minimálně redukují, nové státy ho aktivně rozšiřují.
Zvláště znepokojivé je, že neexistuje žádný účinný mechanismus, který by omezoval rostoucí počet hlavic v Číně, Indii, Pákistánu či KLDR. Pokud se tento trend nezastaví, můžeme očekávat další militarizaci, rostoucí riziko jaderné nehody či dokonce lokálního jaderného konfliktu.
Namísto snižování počtu jaderných zbraní a jejich postupné eliminace se svět ocitá v nové fázi závodů ve zbrojení. Velmoci nechtějí ztratit svůj strategický vliv, zatímco regionální hráči se snaží posílit svou obranyschopnost.
Výsledkem je svět, kde jaderné zbraně nadále zůstávají klíčovým prvkem geopolitické rovnováhy, ale zároveň představují největší hrozbu pro bezpečnost lidstva. Pokud nebude nalezena nová dohoda o kontrole zbrojení, může se jaderná rovnováha změnit v chaos, jehož důsledky by byly katastrofální.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: bruno olive)
