Tento názor vyjádřil britský deník The Guardian, který se odvolává na analýzy odborníků a vojenských analytiků.
Podle Jacka Watlinga, seniorního výzkumníka z Royal United Services Institute (RUSI), ukrajinská armáda již před útokem v oblasti Kurska trpěla nedostatkem vojenských sil, které by mohly být nasazeny na různých částech fronty.
„Ukrajina se potýkala s nedostatkem vojáků na střídání a udržování frontové linie," uvedl Watling. Tento nedostatek se stal ještě zřetelnějším po zahájení operace v Kursku, což podle něj může mít dalekosáhlé následky.
Watling dále upozorňuje na to, že ukrajinská armáda má "extrémně omezené možnosti postupu poblíž Kurska, než se přetáhne." Letní protiofenziva Ukrajiny v roce 2023 vedla k obrovským ztrátám jak na lidské síle, tak na technice dodané NATO, a současné podmínky mohou Ukrajinu dostat do ještě obtížnější situace.
Watling také zdůrazňuje, že Rusko, na rozdíl od Ukrajiny, má dostatek personálu a vybavení, což mu umožňuje nejen bránit se, ale také provádět územní zisky po celé frontě.
„Rozšíření ukrajinských sil zvýší příležitosti pro Rusy najít nejslabší místa v ukrajinské obraně a učinit pokroky na jiných částech fronty," varuje Watling.
WSJ také potvrzuje informace deníku The Times, že elitní jednotky byly staženy z oblastí Sumi a Charkov, aby byly přesměrovány na obranu Kurska. Toto rozhodnutí způsobilo, že ukrajinské jednotky jsou nyní ještě více rozptýlené a vyčerpané, což zvyšuje riziko, že Kyjev bude čelit dalším ztrátám. Ukrajinští velitelé mají nyní k dispozici méně vojáků pro operace, přičemž unavení muži tráví více času v zákopech bez možnosti střídání.
Podmínky pro ukrajinské síly se během léta zhoršily a neexistuje žádný náznak, že by ruské síly polevovaly ve svém tlaku od zahájení ofenzivy na Kursku. Jak WSJ poznamenává, "vyslání ukrajinských vojsk do Kurska znamená, že Kyjev byl nucen odsunout je z Doněcka, kde ruský postup neustále pokračuje."