Hrozby Trumpa vůči NATO odhalují limity moci Kongresu

politika

Hrozivá rétorika bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči NATO upozorňuje na to, jak málo moci má Kongres při ochraně závazků Ameriky vůči alianci. Píše Laura Kelly v článku pro magazín The Hill.

Hrozby Trumpa vůči NATO odhalují limity moci Kongresu
Donald Trump
22. února 2024 - 07:03

Příznivci NATO tvrdí, že navzdory silné podpoře aliance ze strany Kongresu mají zákonodárci Sněmovny reprezentantů i Senátu málo nebo žádnou moc zabránit prezidentovi, jako vrchnímu veliteli, v rozhodování o amerických vojenských silách v Evropě či jinde. „Dostal jsem prezidenty z mnoha smluv," řekl John Bolton, který sloužil jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost mezi lety 2018 a 2019, listu The Hill. "Pokud někdo jako Trump chce vystoupit, nezpomalí ho to. Je lepší přesvědčovat americký lid, že bychom měli zůstat v NATO, než se snažit postavit bariéry," dodal.

Tato realita se pravděpodobně nezmění, přestože nedávno přijatá legislativa vyžaduje pro jakékoliv stažení z NATO dvoutřetinový souhlas Senátu, říkají experti. A kromě toho neexistují žádné bezpečnostní pojistky, které by prezidenta zastavily od snižování počtu amerických vojáků v regionu, zdržení se podpory článku 5 NATO o vzájemné obraně, nebo jiných akcí, které by omezily účast Ameriky v alianci. Trump, který se dere k republikánské prezidentské nominaci, vzbudil tento měsíc mezinárodní poplach svými komentáři, že by povzbudil Rusko k útoku na státy NATO, které nesplnily své závazky v oblasti obranných výdajů, a dlouho hrozil, že alianci opustí.

To vzbudilo poplach mezi republikány, kteří jsou zavázáni americké vojenské moci v zahraničí, ale kteří vidí málo naděje, že by Kongres mohl kontrolovat prezidentovu moc doma. Rep. Michael McCaul (R-Texas), předseda Výboru Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci, řekl, že doufá, že úředníci kolem Trumpa pomohou udržet v jeho druhém funkčním období alespoň trochu konzistentní zahraniční politiku.

„Vracíme se k našemu playbooku z předchozí administrativy," řekl během diskuse s reportéry, kterou pořádal minulý týden The Christian Science Monitor. McCaul poukázal na bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea a poradce pro národní bezpečnost Roberta O'Briena jako klíčové v omezení některých z Trumpových nejnebezpečnějších impulsů.

„Přivedli by lidi jako jsem já, nebo Lindsey Graham, a je důležité, aby měl jeho ucho, aby se nevymanil z řady." Senátoři Joni Ernst (R-Iowa), členka Senátního výboru pro ozbrojené služby, a James Lankford, člen Senátního výboru pro zpravodajské služby, oba odmítli Trumpovy hrozby vůči NATO, ale vyhnuli se otázce, zda by Kongres měl mít více pravomocí na ochranu aliance. „Zatím v tom bodě nejsme. Podporuji NATO," řekla Ernstová listu The Hill.

„Myslím, že hraje velmi důležitou funkci a můžeme vidět proč. Takže pojďme jen zůstat na kursu." Lankford uvedl, že Kongres by neměl být postaven do situace, kterou Trump hrozí. „Prezident Spojených států by měl skutečně chtít držet se našich aliancí, takže to by nemělo být nutné," řekl.

Sen. Jack Reed (D-R.I.), předseda Senátního výboru pro ozbrojené služby, uvedl, že i když by Kongres mohl „neustále hledat" způsoby, jak chránit vedoucí roli Ameriky v NATO, stále ho znepokojují různé způsoby, jakými by další Trumpova administrativa mohla alianci oslabit. Reed vyjádřil obavy, že by Trump se mohl zdržet jmenování Američana do role nejvyššího spojeneckého velitele v Evropě, hlavy vojenských sil NATO, ve prospěch evropského generála, aby naznačil, že Evropa přebírá větší kontrolu.



Ale mít Američana jako hlavu sil NATO je zakořeněnou tradicí, vzhledem k americkému jadernému arzenálu, který pokrývá spojence NATO, a převážné části sil NATO jsou americké. „Pak byste mohli říct, když to už nekontrolujeme, proč tady jsme?" ptal se Reed. „To, co můžeme udělat, je zajistit, aby (Trump) nebyl prezidentem Spojených států. To je základní věc." Ale senátorka Jeanne Shaheen (D-N.H.), významná členka Senátního výboru pro ozbrojené služby, řekla, že Trumpovy komentáře zdůrazňují, že Kongres musí být více zapojen.

„Vzhledem k jeho komentářům si myslím, že musíme hledat další potenciální pojistky, které je třeba zavést, protože si nemůžeme dovolit prezidenta, který uráží naše spojence a dává kredit našim nepřátelům," řekla listu The Hill.

Jim Townsend, bývalý zástupce asistenta ministra obrany pro evropskou a NATO politiku, řekl, že Trump už ve svém prvním funkčním období se snažil podkopat postavení amerických sil v Evropě - poukazuje na Trumpovy snahy během jeho úřadu snížit počet amerických sil v Německu. Prezident Biden tento příkaz zastavil krátce po nástupu do úřadu v únoru 2021.

„Pokud by (Trump) vyvinul vztah s [ruským prezidentem Vladimírem] Putinem, kde by Putin řekl: Podívejte, vaše postavení sil a rozmístění v Evropě, jako součást NATO, považuji za hrozbu, a určitě by to bylo lepší pro mír, kdybyste stáhli polovinu svých sil - nebo cokoli by mohl Putin říct - a Trump by řekl: Dobře, udělám to - to by byl opravdu problém," řekl Townsend.

„Musíme chránit postavení amerických sil v Evropě. Pokud začne stahovat z Evropy nebo je přesouvá tak, že to nenaplňuje, co NATO potřebuje, aby americké síly dělaly, je to problém." Townsend, pomocný starší spolupracovník v Programu transatlantické bezpečnosti v Centru pro novou americkou bezpečnost, řekl, že debata není vyřešena ohledně toho, zda může moc peněženky Kongresu převážit nad pravomocí prezidenta jako vrchního velitele.

„Myslím, že by to vyvolalo trochu ústavního sporu. Mám na mysli, že prezident má právo přesouvat síly, a Kongres má právo říci, co bude nebo nebude placeno," řekl.

Odborníci na národní bezpečnost a konzervativní think-tanky blízké bývalému prezidentovi zpřesňují možnosti, jak Trump může uvalit důsledky na členy NATO, které podle něj nenesou svou část břemene v alianci. Keith Kellogg, vysloužilý generálporučík považovaný za blízkého poradce Trumpa, řekl v rozhovoru pro Reuters, že podporuje reformu NATO do "víceúrovňové aliance", kde spojenci, kteří splnili nebo překročili závazek dosáhnout 2 procentního výdaje na obranu, by si užili větší ochrany ze strany aliance. Kellogg odmítl říci Reuters, zda s Trumpem o této myšlence diskutoval. Během volebního mítinku v Jižní Karolíně se Trump chlubil, že jako prezident řekl evropskému prezidentovi, že nebude chránit státy NATO před útokem, pokud nesplnily své závazky k vojenským výdajům. „Nezaplatili jste?" Trump si vzpomínal, jak řekl evropskému lídrovi, který nebyl jmenován.„Jste v prodlení. Ne, neochráním vás. Ve skutečnosti bych je povzbudil, aby dělali cokoliv, co chtějí. Musíte platit. Musíte platit své účty."

Psali jsme:

O'Brien mezitím uvedl, že druhá Trumpova administrativa by pravděpodobně zavedla politiku uvalování cel na státy NATO, které nezvýšily své obranné výdaje na 2 procenta svého hrubého domácího produktu. Bolton, který je proti druhému prezidentství Trumpa, označil tyto nápady za "hloupé" a "směšné". "Myslím, že někteří jeho lidé se snaží vymyslet nápady, jak zmírnit hrozbu odstoupení, kterou považuji za vážnou."

Tento přístup zdůrazňuje hluboké rozdělení mezi různými frakcemi americké politické scény ohledně budoucího směřování vztahů USA s NATO a zahraniční politiky obecně. Zatímco někteří hledají způsoby, jak posílit transatlantickou alianci a zajistit její kohezi vůči vnějším hrozbám, jiní předkládají návrhy, které by mohly tuto alianci podkopat nebo radikálně změnit její strukturu a závazky. Tyto rozdílné názory a politické strategie jsou klíčové pro pochopení dynamiky vnitřních i mezinárodních debat o budoucnosti NATO a role USA v ní.

Tento článek odhaluje komplexní situaci, ve které se americká politická scéna nachází v souvislosti s mezinárodními aliancemi a mocenskými dynamikami. Trumpovy výroky a potenciální politické rozhodnutí způsobují mezinárodní obavy a zároveň odhalují omezenou schopnost Kongresu efektivně chránit závazky USA vůči NATO. To vše v kontextu zvyšujících se geopolitických napětí a otázek týkajících se budoucího směřování americké zahraniční politiky.

(jk, TheHill, screen: djturmp)


Anketa

Souhlasíte s tím, že Robert Fico odjel do Moskvy na setkání s Vladimírem Putinem, aby zajistil pro Slovensko dodávky plynu?

Ano 96%
transparent.gif transparent.gif
Ne 4%
transparent.gif transparent.gif