Česká pirátská strana se opět ocitá před zásadním rozhodnutím, které ovlivní její budoucnost. Na celostátním fóru 15. února ve Zlíně si členové vyberou lídra pro podzimní parlamentní volby. Na výběr mají mezi předsedou strany Zdeňkem Hřibem a senátorkou Adélou Šípovou. Zatímco Hřib symbolizuje pragmatismus a snahu o vyjednávání, Šípová představuje radikálnější křídlo strany. Piráti si tak musí zodpovědět zásadní otázku: chtějí přežít jako relevantní politická síla, nebo se definitivně odsunout na okraj zájmu voličů?
Hřib je dlouhodobě vnímán jako kompromisní kandidát, který je schopen alespoň částečně vycházet s koaličními partnery. Během svého působení v čele Prahy i strany však prokázal jedno zásadní selhání: neschopnost prosadit cokoliv významného pro Piráty jako celek. Pod jeho vedením se strana stala slabým článkem vládní pětikoalice, kde ji partneři, zejména ODS, zcela převálcovali. Hřibova neschopnost obhájit pirátské pozice se ukázala například v oblasti bydlení nebo digitálních práv, kde vláda upřednostnila zájmy konzervativnějších stran. Navíc jeho způsob komunikace působí na voliče často odtažitě a akademicky, což není zrovna ideální pro lídra strany, která kdysi lákala mladé a protestní hlasy.
Druhou volbou je senátorka Adéla Šípová, která se profiluje jako progresivní bojovnice za lidská práva a sociální spravedlnost. Její vystupování ale často sklouzává k radikalismu, což může být pro Piráty smrtící. Strana už ve volbách 2021 bolestně zjistila, že příliš progresivní politika odrazuje jejich bývalé voliče, kteří se přelévají k více středovým alternativám. Šípová je navíc známá svou neústupností, což se sice může líbit aktivistickému křídlu strany, ale v reálné politice se s tím daleko nedostane. V momentě, kdy se Piráti snaží znovu nabrat dech po debaklu v posledních volbách, by byl výběr Šípové dalším hřebíkem do rakve jejich volitelnosti.
Ať už Piráti zvolí kohokoliv, čeká je těžký boj. Hřib symbolizuje neschopnost prosadit se ve vysoké politice, Šípová zase riziko, že Piráti skončí jako nevolitelná sekta progresivních aktivistů. Obojí je cesta do pekel. Když k tomu připočteme aktuální volební preference Pirátů oscilující kolem pětiprocentní hranice, zdá se, že volba lídra je jen kosmetickým detailem před očekávaným politickým pádem.
Psali jsme:
Piráti si tak musí vybrat: chtějí být slabým partnerem ve vládě, který se nikde neprosadí, nebo radikální stranou bez spojenců a bez voličů? Na tuto otázku si odpovědí 15. února. Na odpovědi ale ve skutečnosti už nezáleží, neboť osud Pirátů je již zpečetěn.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: BleskCZ)
