Šlechtický rod Lichtenštejnů se dlouhé roky soudí o své bývalé rozsáhlé majetky v České republice. Nadace knížete z Lichtenštejna podala žaloby na čtrnáct státních institucí, mimo jiné na Národní památkový ústav, Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a další, které nakládají s někdejším majetkem rodu. Nárokují si vrácení majetku patřícího státu v rámci restitučních zákonů.
Žaloby podle právníků nadace cílí výhradně na nemovitosti, kde je zapsaný jako vlastník stát, kromě jiného jde například o Lednicko-Valtický areál, zapsaný na seznamu UNESCO. Případy, kdy jsou v katastru nemovitostí zapsány jako vlastníci kraje, obce nebo soukromé osoby, se v žalobě neřeší.
Nadace knížete z Lichtenštejna tvrdí, že majetek byl v rámci Benešových dekretů zkonfiskován nezákonně, protože poslední držitel majetku na území dnešní České republiky František Josef II. nebyl občanem Německa, ale byl to státní příslušník neutrálního Lichtenštejnska. Podle českých soudů ale Benešovy dekrety nespadají do restitučního zákona o majetku konfiskovaném komunisty po roce 1948 a tak majetek vracet nelze. Lichtenštejnové se už obrátili i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Letos po deseti letech soudů knížecí nadace přišla s nabídkou, že pokud stát vloží všechny žalované památky a pozemky do společného fondu, stáhne žaloby a nebude žádat žádné odškodnění.
Proti mimosoudnímu vyrovnání se ostře staví bývalý prezident Miloš Zeman, který vzkázal všem politikům, kteří s tím souhlasí, aby se vzdali českého občanství.
„Četl jsem tu placenou inzerci Lichtenštejnů, kde nabízejí to mimosoudní vyrovnání, což je patrně motivováno tím, že jim soudy jejich nároky odmítly. Když jim to odmítly české soudy, tak proč ustupovat, když to není zapotřebí?“ řekl exprezident Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy.
„Lidé, kteří zastávají tento názor, by se měli především vzdát českého občanství a požádat o občanství Lichtenštejnska. V takovém případě by jejich jednání rozhodně nemělo být hodnoceno jako velezrada,“ doplnil Zeman.
Řešení dlouholetého sporu formou mimosoudního vyrovnání naopak podporuje například bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka či současná hlava státu Petr Pavel.
Zvláště pak angažmá prezidenta Pavla překvapilo nejen řadu opozičních politiků, ale i těch vládních. Prezident Pavel se např. na konci září sešel s dědičným princem Aloisem z Lichtenštejna na půdě OSN v New Yorku a poté začal lobbovat za lichtenštejnskou stranu. Nejdříve v rozhovoru pro Deník N řekl, že se s princem už potkal několikrát a že nabídka knížectví je dobrá.
Psali jsme:
Např. podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska by šlo o otevření Pandořiny skříňky.
„Zcizení dvou největších šlechtických majetků po druhé světové válce, hlubockých Schwarzenbergů a Lichtensteinů, patří bezesporu k temným momentům naší historie. V těžké a komplikované politické diskusi bylo však v r. 1991 zákonem stanoveno pro restituce rozhodné datum 25. 2. 1948. Podle mého názoru je politickým rozhodnutím neprolomitelné,“ uvedl k věci Miroslav Kalousek.
Jeden z ministrů, který si nepřál být jmenován, řekl před časem deníku Právo, že je nesmysl, aby vláda o smíru vůbec jednala.
„To by byla politická sebevražda, vůbec nechápu, proč se v tom prezident angažuje,“ uvedl Právu ministr.
Své k tomu napsal i advokát a bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, který celou kauzu dlouhodobě sleduje.
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,” citoval nejprve Hašek prezidentskou přísahu.
Psali jsme:
„Pan prezident by si svého slibu měl být vědom a naplňovat jej i v zásadní kauze bývalého majetku Lichtenštejnů v ČSR. Jakýkoliv pokus o oslabení (obcházení) právních účinků Benešových dekretů je nepřijatelný a nebezpečný precedens a je lhostejné, zda tak prezident koná proto, že politickým a právním důsledkům jenom nerozumí nebo je do toho někým např. manipulován. Bohužel svými kroky slona v porcelánu prezident dehonestuje letitou myšlenku na ukončení historických sporů dohodou, ovšem za zcela jiných podmínek, zejména nedotknutelnosti účinků Benešových dekretů a vlastnictví České republiky. Jde o složitý komplex otázek, kdy u stolu musí sedět mimo jiné také dotčené obce a kraje," napsal k aktivitám prezidenta Michal Hašek.
(böhm, prvnizpravy.cz, foto: fb profil)
