Hoffman: Co by bylo, kdyby nepřišli

politika

Nedávno mě překvapila úvaha, že okupace v roce 1968 o dvacet let oddálila příchod kapitalismu, píše publicista Ivan Hoffman v komentáři na slovenském webu Pravda.sk.

Hoffman: Co by bylo, kdyby nepřišli
Ivan Hoffman, publicista
28. srpna 2023 - 04:20

Je to v rozporu s představou přímých účastníků a pamětníků událostí z jara roku 1968, kteří byli přesvědčeni, že okupace armádami Varšavské smlouvy překazila obrodný reformní proces, pokus o socialismus s lidskou tváří, neboli pokus o zlepšení socialismu.

Co by skutečně následovalo, kdyby nás v srpnu neobsadili okupanti, popravdě řečeno, nevíme. Reformní proces se zastavil, jeho představitelé ztratili politický vliv a občané se postupně smířili s realitou nebo emigrovali. Nelze však vyloučit, že nebýt okupace, vývoj by se ubíral k tomu, čemu se dnes říká barevné revoluce. Ty obvykle mění režimy a bývají nakažlivé.

Z  příliš velké demokracie a svobody v Československu měli strach kromě Sovětů i komunisté ve východním Německu, Polsku a Maďarsku. Byla jejich obava, že místo zlepšování socialismu nakonec utíkáme ke kapitalismu, nereálná? Historii nelze vysvětlit bez zohlednění životní zkušenosti jejích aktérů. V roce 1968, 23 let po 2. světové válce, ve společnosti jasně převažovali lidé s pozitivním vztahem k Sovětům, kteří nás zachránili před genocidou plánovanou nacistickým Německem, lidé s negativní zkušeností s předválečným kapitalismem, který zapříčinil hrůzy války, vybudovali svou republiku a byli na to hrdí.


Tehdejší společenskou atmosféru si sotva dokáže představit dnešní většinový občan, který Rusy pohrdá, Němcům se vnucuje a ke kapitalismu nevidí alternativu. V roce 1968 neměl na zlepšování a případném úspěchu socialismu zájem ani kapitalistický Západ. Větší šanci na úspěch měl kapitalistický sociální stát v soutěži se socialismem stagnujícím, byrokratickým, direktivním, nesvobodným. Okupace Československa byla pro Západ významný bonus a občané Západu vděčili Sovětskému svazu za 20 let komfortního sociálně ohleduplného kapitalismu.

Teprve rezignace konkurenčního Východu na socialismus po roce 1989 znamenala pro Západ skutečnou hrozbu, kterou bývá ztráta nepřítele. Konec socialismu po roce 1989 byl i začátkem konce „slušného“ kapitalismu. Volnou cestu měl před sebou kapitalismus pro všechny: globální, korporátní, mafiánský, asociální a nedemokratický. S unipolárním světem, který ovládá jeden hegemon a jediná ideologie, není problém v samotné unipolaritě. Problém je v tom, že globální kapitalismus, systém, který se zrodil na troskách ideologií soutěžících o podporu občanů, nemá konkurenci. O podporu občana nemusí soutěžit. Nemá s kým. Netřeba se mu starat o občanovy potřeby. Dokáže občana jednoduše zmanipulovat, kontrolovat a ovládat.



Globální kapitalismus perverzně profituje z toho, s čím socialismus a slušný kapitalismus museli bojovat. Ideologie soutěžící, kdo nabídne lidem lepší život, nahradil systém, který garantuje temnou budoucnost. Nic netrvá věčně. I dnešní válka západních a východních kapitalistů o zdroje vyvolá poptávku po společenském systému, který zohlední zájmy normálních lidí.


(rp,prvnizpravy.cz,pravda.sk,,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Kdo z opozičních lídrů je pro Vás nejpřijatelnější?