Ve čtvrtek se do Grónska chystá delegace Spojených států vedená druhou dámou Ushou Vanceovou. Oficiálně má návštěva „oslavit grónskou kulturu a jednotu“, jak uvádí Bílý dům. Vanceová má navštívit historická místa, zúčastnit se národního psího závodu a seznámit se s grónským dědictvím. Spolu s ní mají do oblasti dorazit i poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a ministr energetiky Chris Wright.
Zatímco Washington mluví o kulturní diplomacii, vedení Grónska vyjadřuje silný nesouhlas. Kritika směřuje k dlouhodobému tlaku Trumpovy administrativy na získání vlivu v této autonomní části Dánska. Prezident Donald Trump otevřeně prohlásil: „Potřebujeme Grónsko kvůli mezinárodní bezpečnosti. Myslím, že ho získáme tak či onak”, uvádí časopis Time.
Grónsko čelí novým výzvám kvůli změně klimatu. Tání ledovce, největšího masivu ledu na severní polokouli, probíhá rekordním tempem. Výsledkem je nejen ohrožení potravinové bezpečnosti a místních ekosystémů, ale také nové možnosti pro ekonomiku a geopolitiku. Právě toho se snaží Trumpova vláda využít.
Profesor přírodních věd Paul Bierman z Vermontské univerzity popisuje americké zájmy jako dvousečné: „Je zde domnělý vojenský a ekonomický přínos. Ale oba považuji za falešné.“ Grónsko je sice strategicky položené mezi USA, Ruskem a Čínou a má pod povrchem nerostné bohatství (včetně lithia, niobu a zirkonu), ale jeho infrastruktura je téměř neexistující. Oblast postrádá silnice, většina území leží na věčně zmrzlé půdě a celková populace nepřesahuje 60 tisíc obyvatel.
„Je to zrádný terén pro budování infrastruktury,“ říká geografka Asa Rennermalmová z Rutgers University.
Ačkoli některé odhady mluví o 31 milionech barelů neobjevené ropy ve východním Grónsku (US Geological Survey, 2007), politické rozhodnutí místních autorit těžbu prakticky znemožnilo. V roce 2021 grónský parlament zakázal průzkum ropy a plynu a zároveň ukončil projekty spojené s těžbou uranu.
Změna klimatu však otevírá novou perspektivu: díky levné vodní energii by se Grónsko mohlo stát ideálním místem pro datová centra napájená obnovitelnou energií. Ta jsou klíčová pro rozvoj umělé inteligence, jak během slyšení v Senátu naznačila Rebecca Pincusová z Wilson Center.
Tání mořského ledu otevírá další strategickou možnost, kterou je námořní koridor přes Arktidu. „Vidíme dramatický pokles rozsahu mořského ledu,“ upozorňuje Bierman. „Arktický oceán se stává prostupným pro plavidla, která nejsou ledoborci.“
Pro Trumpa jde o klíčovou změnu. Jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien označil Grónsko za „strategicky zásadní“. Klimatická krize totiž ztěžuje provoz v Panamském průplavu, neboť sucho snižuje hladinu vody a zpomaluje dopravu. Grónsko by se mohlo stát alternativním dopravním uzlem mezi kontinenty.
Psali jsme:
Zájem však neprojevují jen USA. V roce 2023 zahájily Čína a Rusko společný arktický přepravní koridor. Téhož roku dorazilo do čínských přístavů 80 plavidel právě touto trasou. Trump v reakci prohlásil: „Máme po pobřeží mnoho oblíbených hráčů a musíme být opatrní.“
Navzdory geopolitickým kalkulacím varují vědci před podceňováním klimatických rizik. Arktida se otepluje třikrát až čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Jen v loňském roce ztratila grónská ledová pokrývka přes 2,5 milionu litrů vody za sekundu.
„Existuje fantazie, že led zmizí přes noc a objeví se všechny ty exotické minerály,“ říká Bierman. „To se nestane.“ Místo toho může tání způsobit sesuvy půdy, které zničí přístavy nebo samotné doly.
A co víc, úplné roztání grónského ledovce by zvýšilo hladinu oceánů o sedm metrů. „I zlomek této změny bude mít obrovské dopady,“ dodává Rennermalmová. Pobřežní města jako Mumbai nebo Mar-a-Lago by se ocitla pod vodou.
„Pokud se o ten ledovec nepostaráme, škody budou v řádu bilionů dolarů, a to převáží jakékoli zisky z nerostných surovin,“ uzavírá Bierman. „To je věc, která se nevejde do čtyřletého politického cyklu.“
(kovář, time.com, repro: facethenation)
