S přibývajícím počtem neřiditelných zdrojů rostou i nároky na provoz. "Udržet stabilitu soustavy je nákladnější. Bývalo to výrazně pod 10 miliardami ročně, dnes to jde přes 15 až ke 20 miliardám,“ říká Beneš. "Všechny tyto náklady se promítnou v ceně elektřiny. Nakonec to vše zaplatí ti, kteří ji spotřebovávají,“ dodal.
Kvůli růstu regulovaných poplatků se podle listopadového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy například na hladině vysokého napětí zvedne cena elektřiny třem čtvrtinám podniků, a to v průměru o 26,8 procent. Dopady se liší podle typu výroby, někde porostou výdaje až trojnásobně. Silová elektřina sice mírně zlevnila, ale stále je na trojnásobku předcovidových hodnot a experti se shodují, že návrat už se nedá čekat.
"Růst ceny na příští rok se bude opakovat i v příštích obdobích,“ očekává i předseda Asociace energetických manažerů Zdeněk Fousek. Před dalším zdražováním elektřiny varují bývalý vládní zmocněnec pro jádro a exšéf ČEZ Jaroslav Míl, bývalý člen rady ČNB Lubomír Lízal a další.
"Většina Evropy je klimaticky postavena jinak. Náš problém je, že jsme si za minulých vlád nedokázali vyjednat výjimky jako Poláci a některé další státy,“ říká Lízal.
"Z Green Dealu se stalo náboženství. Buď včas zvolníme, nebo destabilizujeme společnost,“ varuje Míl.
"Nebude to hladké přistání. Výrazné navýšení nákladů, které v této fázi dekarbonizace začíná být konečně vidět a začíná velmi bolet, způsobí zpomalení tempa transformace. Bohužel, část průmyslu už bude nenávratně ztracena,“ míní Michal Macenauer, strategický šéf brněnské poradenské firmy EGÚ.
Při financování zelené transformace musíme z miliard přejít na biliony. To jsou slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové během jejího projevu na světovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Podle Leyenové se musí k tomu využít nové finanční nástroje, zmínila například zelené dluhopisy a emisní povolenky.
Zelený úděl, který bude stát Evropskou unii biliony eur a naší zemi biliony korun po koronavirové krizi může zasadit smrtelnou ránu naší ekonomice. Tyto propočty pochází ale ještě z doby před energetickou krizí a invazí Ruska na Ukrajinu.