Věcně vzato, znamenají tato dvě slova především dosažení společenského konsensu. Stavu, kdy se jednotlivé proudy společnosti shodnou na faktu, že vláda, vzešlá z regulérních voleb v roce 2021 porušila většinu předvolebních slibů a svou diletantskou, nebezpečnou politikou vede zemi ke zkáze. 

Generální stávka je vyjádřením stavu, kdy se většina občanů v zemi odmítá dál podřizovat chybným rozhodnutím vlády a dává jednoznačně najevo, že nehodlá dál strpět jak porušení předvolebních slibů, tak nebezpečnou politiku, vedoucí k ničení prostředí a společnosti.

Postup kroků je evidentní. Generální stávka. Demise vlády. Nový plán pro Česko. Nové volby. Problém je, že většinová společnost v tuto chvíli podobné myšlenky ještě odmítá.

Klíčem je především fakt, že opozice stále představuje společenskou podporou menší část společnosti. Faktem je, že vláda, která se vehementně, za cenu lží, podrazů a planých slibů prodrala k moci, v danou chvíli ovládá Parlament a Senát. Její kandidát, generál NATO, Petr Pavel, se stal prezidentem. Vládě přizvukují mainstreamová, veřejnoprávní i komerční média. Na své straně má i Ústavní soud v osobě Pavla Rychetského. A především má podporu podstatné části veřejnosti.

Nedávné vítězství generála Pavla v prezidentských volbách je toho jasným dokladem. Nezáleží na tom, že volební vítězství je spíše výsledkem soustředěné a dlouhodobé palby médií na hlavního prezidentského protikandidáta, Andreje Babiše.

Nezáleží ani na tom, že média ve svém tažení proti opozici systematicky ničí opoziční proudy a poskytují tak Fialově vládě podporu, kterou si nezaslouží. Ani v nejmenším. Je to dlouholetý problém. Jehož podstatou je prostý fakt, že většina novinářů a médií si ztotožňuje současnou politickou garnituru s ideály demokracie. Přestože to není pravda. 

Pro současnou vládu je demokracie jen fíkovým listem. Vláda používá pojem a instituty demokracie pouze jako razící štít pro své agendy a sebeprosazování. Je to špinavý trik. Machiavelistický mechanismus, jehož cílem je uchopení moci, vytvoření mocenské převahy a následné prosazování pohodlné politiky, poplatné západním zájmům. Výměnou za zpětnou podporu z týchž center evropské a globální moci.

Budování vlastního státu, vytváření hodnot, ekonomických, demokratických, zemi posilujících, či národohospodářských této vládě je (a vždy i bylo) až druhotným programem. Ke kterému neochotně přistupuje teprve na nátlak veřejnosti či opozice.

Každodenní realita, přešlapy proti demokratickým principům a hodnotám usvědčují tuto politickou garnituru ze zneužívání demokracie. Pokusy o omezování opozice, politické procesy, ostrakizace politické konkurence, špinavé lhaní, vládní neúspěchy a jejich relativizaci vidíme prakticky denně. Nemluvě o propojení s kriminálními skupinami.

Ale rozhodující část veřejnosti se o to nezajímá. Nebo tomu jednoduše, zatím, nevěří. Nezáleží dokonce ani na tom, že většina občanů v tomto státě prostě ví jen polovinu pravdy. Tu, kterou mají vidět a vědět. Je to problém opozice. Opozice má být natolik silná a schopná, že tento neblahý stav dokáže postupnými kroky zvrátit.

Nezáleží také na tom, že opozice nemá v ruce příslušné nástroje. Nemá vlastní silná média, která by umožnila šířit pravdu o podstatných soudobých jevech a problémech. Vysvětlovat, jak se ve skutečnosti věci mají. Musí si je vytvořit. Musí být schopna dokázat zajistit jejich financování a provoz.

Opozice, autoři, nezávislí ekonomové, odborníci, nezávislá média či organizace nemají potřebné finance. Natož rozsáhlou podporu, jakou mají k dispozici apologetové této vlády. Podporu západních institucí, vlivových agentur, futrujících rozpočty mimovládek, neziskovek a redakcí granty. Stamilionovou fundaci, například… přímo novinářům. Jak jinak, než z veřejných prostředků.

Opozice, parlamentní i mimoparlamentní má sice podporu značné části veřejnosti. Ale zatím nedokáže vnášet celospolečenská témata a získat si, pravdou, objektivním přístupem, režimem padni komu padni na svou stranu většinovou veřejnost. O tom, co je „pravda“ rozhodují provládní média.

Opozice musí přijít s jasnou a srozumitelnou vizí, jak dál. Musí dokázat vytvořit nový plán pro Česko, smysluplný, inspirativní projekt řízení a vedení státu, projekt politické i ekonomické obnovy státu a změny postavení Česka z role subalterní ekonomické i politické kolonie. 

Opozice musí definovat dlouhodobé, srozumitelné a funkční praktiky rozumné, inteligentní správy státu, s nimiž budou souhlasit majority. Teprve potom může opozice doufat v to, že se na její stranu přidá většinová společnost.

Česko potřebuje plán obnovy. Potřebujeme plán, jak se poprvé v polistopadové historii Česka umožní vydat se jinou cestou. Cestou obnovy, k moderní, sebevědomé zemi s průmyslovou tradicí, která dokáže svou tradici přetavit v nové postavení na mapě.

Česko má na to, být jednou z deseti nejlepších zemí na světě. Dílnou Evropy. Moderní, špičkovou průmyslovou a technologickou základnou, v níž se potkává jak globální západní kapitál a technologie s kapitálem, instituty a nástroji obchodní, kulturní a společenské výměny Asie, Blízkého východu, Afriky. Tedy, se zeměmi BRICS.

Česko se musí stát vzorovou demokratickou zemí se stabilním, právním, sociálním, ekonomickým a etickým prostředím, ve kterém je radost podnikat, žít a tvořit.

Potřebujeme novou, moderní politiku, která respektuje vznikající multipolární ekonomický a politický řád světa. Potřebujeme politiku založenou na win-win výměně se všemi zeměmi světa.  Politiku, která je ale zároveň založena na korektním, ale nekompromisním hájením domácích zájmů.

Česko by mělo být zároveň, spolu s Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Rakouskem, Slovinskem a dalšími státy, Srbskem, Rumunskem, Bulharskem, či pobaltskými státy, tahounem změn ve střední a východní Evropě. Nejsme subalterními koloniemi. 

Naše národní tradice jsou tisícileté. Naše státy mají delší historii než Amerika. Západní atlantické a evropské velmoci se musí naučit přihlížet k našim zkušenostem, potřebám a vidění světa. Nepotřebujeme další poručníkování západu. Děkujeme za zkušenosti, ale jdeme dál.

Potřebujeme vyvážený, vzájemně plně respektující stav ve vzájemných vztazích, opřený o demokratické tradice.

K tomu ale budeme potřebovat politiky a vlády, které takového postoje budou vůbec schopny. Reprezentace, uvyklé podřízenému postoji vůči Západu můžeme s poděkováním propustit. Je čas vykročit k nové úrovni vztahů. Výsledkem bude geneze vztahů, která umožní rozvoj Evropy od Gibraltaru po Ural. Výsledkem bude mír na kontinentu.

Výchozí podmínka, vedoucí k prosperitě kontinentu. Postupnému slaďování a harmonizaci práva, demokracie v rámci celé Evropy. Na jehož konci bude prosperující a vzájemně silně ekonomicky provázaný kontinent, žijící v klidu a míru. Respektující přirozený vývoj v jednotlivých zemích. 

Generální stávka, protesty jsou signálem nespokojenosti. To ale nestačí. Musíme přejít k jiné dimenzi.  Změna v postojích veřejnosti a jednoznačný příklon k vizi Česka jako moderní země, schopné nést odpovědnost za vlastní vývoj je během na delší trať. Tento trend vznikne teprve tehdy, když opozice najde smysluplný plán. S nímž budou souhlasit většiny. Volby nejsou o volebním vítězství.

Volby mají být vnímány jako potvrzení souhlasu veřejnosti s plánem a způsobem provádění ekonomických i politických změn v zemi. Který bude poté i naplněn. Nepotřebujeme další plané sliby. Potřebujeme funkční stát. Bude to složité. Bude to trvat nejméně 15 let. V tuto chvíli se teprve formují skupiny a lidé, kteří uvažují o několik kroků dál. Existuje jen velmi úzká skupina lidí, která vidí do budoucnosti. A která je ale zároveň v obtížném postavení.

Nemá na své straně prakticky nic. Jen, vládní přešlapy a oprávněnou kritiku. To je málo.

Začneme tím, že se začneme scházet. Tvořit. Organizovat. Potkávat se. Jak lidé, kteří ve svém vidění upřednostňují racionální stanoviska, data, fakta, ekonomické, vědní a společenské dovednosti. Kteří vnímají ekonomiku jako základ všeho. Lidé rozumu.

Tak lidé, kteří vnímají společnost, ekonomiku i politiku prizmatem humanity, solidarity, vzájemnosti, kultury. Lidské a společenské podpory. Kteří vnímají člověka, život, jako nejvyšší hodnotu a dar. Lidé srdce. Lidé rozumu a Lidé srdce. Musíme se spojit. Najít cestu.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX