V nedělních dílčích senátních volbách z 24. září 2023 zaznamenala vládnoucí většina, včetně strany prezidenta Emmanuela Macrona, značné ztráty.

Podle nepotvrzených výsledků, o kterých informoval celostátní tisk, ztratila Skupina demokratů, pokrokářů a nezávislých (RDPI) křesla, včetně Macronovy strany Rönesans. Výsledkem je pokles počtu křesel v Senátu vládnoucí většiny RDPI Group z 24 na 17.

I přes tuto ztrátu si středopravá strana udržela většinu v Senátu. Konkrétně počet senátorů středopravé Republikánské strany (LR) klesl ze 145 na 135 a Centrist Unity Group zaznamenal pokles z 57 křesel na 53.

S narůstajícím trendem Socialistická strana zvýšila svůj počet senátorů z 64 na 65, Komunistická skupina ze 15 na 17 a Skupina evropské demokratické a sociální jednoty ze 14 na 15. Skupina Independents a skupina Environmentalists také zaznamenaly růst, když své počty zvýšily na 18 a 16 křesel, respektive.

Krajní pravice Národní shromáždění (RN) bude v Senátu zastoupena pouze třemi mandáty, což je nedostačující pro samostatné vytvoření skupiny v Senátu.

Význačným momentem voleb byla porážka Francouzské státní ministryně pro záležitosti občanství Sonie Backesové v Nové Kaledonii. Nahradil ji Robert Xovie, zastánce nezávislosti Nové Kaledonie.

V Paříži byl zvolen bývalý prezidentský kandidát a člen Strany zelených (EELV) Yannick Jadot, spolu s mluvčím Francouzské komunistické strany (PCF) Ianem Brossatem a členkou strany LR Agnes Evrenovou tureckého původu.

Gerard Larcher, současný předseda Senátu, obhájil svůj mandát v provincii Yvelines.

Ve Francii je senátor volen na šestileté období a každé tři roky je obnovována jedna třetina Senátu. Celkem 1829 kandidátů usilovalo o šestileté mandáty v historickém Lucemburském paláci v Paříži. V senátních volbách mají právo hlasovat pouze "vyvolení", což zahrnuje 162 tisíc poslanců a členů krajských, provinčních a obecních zastupitelstev.