Analytici ve středu spekulovali, že roli premiéra by mohl převzít také Michel Barnier, pravicový politik a bývalý vyjednavač EU pro Brexit, což přispívá k nejistotě.
Podle agentury AFP Francie stále čeká na jméno nového premiéra, téměř dva měsíce po legislativních volbách, které zemi uvrhly do politického patu. Prezident Emmanuel Macron se snaží najít osobnost, která by byla přijatelná pro parlament.
Zdroj blízký prezidentovi naznačil, že oznámení by mohlo přijít již ve středu večer, ale později bylo jasné, že žádné novinky nelze očekávat dříve než ve čtvrtek.
Konzervativní bývalý ministr Xavier Bertrand byl považován za favorita, ale jeho šance během dne zřejmě klesaly. Macron také zvažoval možnost návratu bývalého socialistického premiéra Bernarda Cazeneuva. Ve středu se navíc objevil nový kandidát, pravicový starosta jižního města Cannes, David Lisnard.
Situaci ještě více zamotala pozdní spekulace ohledně možnosti, že by se Michel Barnier, pravicový politik a bývalý vyjednavač EU pro Brexit, mohl vrátit do předních linií politiky jako premiér, komentuje server France24.com. Barnier byl ve francouzském politickém životě téměř neviditelný od té doby, co se mu nepodařilo získat nominaci své strany na souboj s Macronem o prezidentský post v roce 2022.
Kdo bude jmenován, riskuje čelit hlasování o nedůvěře, které by mohlo získat podporu jak od levicového bloku, tak od krajně pravicové Národní fronty (RN), obě zásadně proti Macronovi a jeho politickým krokům.
Bertrand sloužil jako ministr pod konzervativními prezidenty Jacquesem Chiracem a Nicolasem Sarkozym a v poslední době vedl region Hauts-de-France na severu země, kde si připsal dvě volební vítězství proti postupu RN. Matematika parlamentních křesel se však zdála stále více proti němu.
Ministerský poradce, který si nepřál být jmenován, řekl agentuře AFP, že v jeho nominaci je "blokáda".
„Bertrand je s největší pravděpodobností stoprocentně mrtvý," dodal další poradce s odkazem na "anti-Bertrand frontu" i mezi centristickými pro-Macronovými poslanci, "protože by nikdy neměl většinu pro žádný návrh."
Rozhodnutí Macrona přichází pod tlakem termínu pro předložení návrhu rozpočtu na rok 2025 pro francouzské napjaté vládní finance před 1. říjnem. Tento krok také signalizuje jeho snahu uznat odmítnutí svého sedmiletého vládnutí, aniž by se vzdal těžce vybojovaných reforem, mezi nimiž je hlavním bodem loňské velmi kritizované zvýšení oficiálního důchodového věku z 62 na 64 let.
Po mimořádných volbách, které Macrona 7. července připravily o relativní většinu v parlamentu, centristický prezident protáhl jmenování nového premiéra na dobu bezprecedentní od druhé světové války, a to i přes červencové a srpnové olympijské hry a dál.
Psali jsme:
Macron vyhlásil volby začátkem letošního léta poté, co krajní pravice jeho stranu převálcovala v červnových volbách do Evropského parlamentu.
Levicová koalice se stala největší politickou silou ve Francii, ale s počtem křesel zdaleka nedosáhla na celkovou většinu, zatímco centristická frakce Macrona a krajní pravice tvoří další dvě hlavní skupiny v Národním shromáždění.
Během tohoto chaosu zůstal v úřadu jako prozatímní premiér Gabriel Attal, který se letos zapsal do historie jako nejmladší a první otevřeně homosexuální šéf vlády ve Francii, i když ví, že jeho dny jsou sečteny.
V rozhovoru pro deník Le Figaro, s použitím rugbyového termínu, vyjádřil naději, že jeho nástupce bude schopen „převést pokus“ politik, jejichž realizaci nemohl dokončit.
(dan, France24, repro: TF1info)
