Zatímco v USA platí podniky i domácnosti 8 eur za MWh, v Evropě je to 53 eur. Tento rozdíl jasně ukazuje, jak nekompetentní je současná strategie Bruselu, která ohrožuje konkurenceschopnost evropského průmyslu a zhoršuje životní úroveň obyvatel. Místo pragmatických rozhodnutí se EU nechává unášet ideologií „zelené transformace“ a nesmyslných politických experimentů.
Fico ve svém komentáři přesně vystihl podstatu problému: jak má Evropa konkurovat Spojeným státům, když si sama uměle zvyšuje ceny energií? Evropská unie pod vedením Ursuly von der Leyenové se vydala cestou extrémní regulace a energetické transformace, která měla být „zelená“ a udržitelná, ale v praxi znamená hlavně drahé účty pro občany i podniky.
Výsledkem je situace, kdy evropské společnosti ztrácejí konkurenceschopnost, výroba se přesouvá do Spojených států a běžní lidé trpí rekordní inflací. Zatímco průmysl v USA těží z levných energií, Evropa se potýká s obrovskými cenovými rozdíly, které ji staví do nevýhodné pozice v globální ekonomické soutěži.
Fico ve svém příspěvku trefně zmiňuje i další klíčový problém, kterým je kvalita evropského vedení. Zatímco ostatní světové velmoci mají silné a pragmatické lídry jako je Vladimir Putin v Rusku, Si Ťin-pching v Číně a Donald Trump v USA, Evropská unie se spoléhá na politickou elitu, která je odtržená od reality.
Brusel namísto racionální energetické politiky prosazuje ideologické experimenty, jako je „feministická zahraniční politika“ německé ministryně Annaleny Baerbock nebo přehnaně ambiciózní Green Deal, který ve výsledku jen ničí evropskou ekonomiku. Výsměšné přezdívky, které Fico použil, jako „Ursula Gynekoložka“ či „Analena 360°“, sice mohou působit ostře, ale vystihují podstatu problému: evropské elity jsou často nekompetentní, chaotické a nemají reálný plán, jak udržet Evropu silnou a konkurenceschopnou.
Dalším důsledkem této politiky je stále větší ekonomická závislost na Spojených státech. Evropské podniky, které čelí vysokým cenám energií a přísné regulaci, stále častěji přesouvají svou výrobu do Ameriky, kde mají levnější elektřinu, plyn i příznivější daňové podmínky. Evropa tak sama vytváří situaci, kdy oslabuje svou ekonomiku a stává se ještě závislejší na zahraničních dodávkách a investicích.
Fico nepřináší jen kritiku, ale zároveň ukazuje, jakým směrem by se Evropa měla vydat:
1. Opustit ideologicky motivovanou energetickou politiku a vrátit se k pragmatickému rozhodování, které zajistí levné energie pro občany i podniky.
2. Diverzifikovat dodávky energií namísto slepé snahy o odstřižení se od všech fosilních paliv.
3. Přehodnotit regulace a byrokracii, které dusí evropský průmysl a nutí podniky přesouvat výrobu do USA nebo Asie.
4. Posílit suverenitu evropských států, aby měly možnost rozhodovat o své energetické politice bez diktátu Bruselu.
Psali jsme:
Robert Fico svými slovy vyvolal kontroverzi, ale zároveň přesně popsal realitu, ve které se dnes Evropa nachází. Pokud EU neprojde zásadní změnou myšlení a nezačne jednat pragmaticky, čeká nás další pokles konkurenceschopnosti, ztráta pracovních míst a rostoucí ekonomická závislost na Spojených státech. Evropané si zaslouží politiky, kteří budou hájit jejich zájmy, a ne slepě následovat nefunkční ideologické projekty.
Fico ukázal, že má odvahu pojmenovat věci pravými jmény a Evropa by se měla zamyslet, jestli ho raději neposlouchat místo bruselských byrokratů.
(leško, prvnizpravy.cz, foto: facebook)
