Osvobozená učitelka a prezidentova válka v našich myslích. Soud před pár dny osvobodil (zatím nepravomocně) pražskou češtinářku paní Martinu Bendářovou, kterou se snažil státní žalobce obvinit z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt soudu zněl, že „za názor paní obžalovaná být souzena nemůže a nebude“. Pro čtenáře připomeňme, že paní Bednářovou se snažili obvinit za to, že v rámci vyučovací hodiny, která se podle jejích slov týkala mediální gramotnosti a rozporu mezi tím, co píší média a realitou, a kde si poté měly děti v počítačové učebně ověřit vše, co jim řekla, prezentovala dětem odlišný názor na válečný konflikt na Ukrajině oproti tomu, který zazníval v mainstreamových médiích. Jak sama Badnářová řekla, „hodina měla za cíl ukázat, že nic není černobílé, že všechny názory budou respektovány a děti za ně nebudou stíhány a perzekuovány.“
Jak hodnotíte celou kauzu a výsledný verdikt Vy?
To s tím respektem k odlišným názorům, to se moc nepovedlo, že? Paní učitelka Bednářová se snažila ukázat dětem, že žijeme v demokracii a máme svobodu slova, ovšem místo toho ukázala názorně celé republice, že existuje respekt jen k liberální demokracii a pro všechno ostatní mají lepšolidé nachystaný kýbl nenávisti a kdyby to nestačilo, tak i agilní státní zástupce, kteří se nebojí dlouholetou učitelku dostat do kriminálu za názor.
Naštěstí to dostala rozumná soudkyně... ale to už dneska není samozřejmost. Jiní soudci už ukázali, že právo také stojí na té jedné správné straně a podobné věci bez problémů odsoudili.
Pokud vím, státní zástupce se odvolal a teď uvidíme, kdo bude rozhodovat o odvolání. Takhle by to přece nešlo. Jak si soudkyně mohla dovolit Bednářovou osvobodit, když jí naše pravdomluvná média už dávno odsoudila, že? Demokraturu si rozvracet nedáme.
Paní Bednářové přeji hodně štěstí, něco mi říká, že ho ještě bude potřebovat. Doufám, že jednoho dne se na svojí školu vrátí jako ředitelka a ti, kteří jí teď mydlili schody, ji budou prosit za odpuštění.
Řada renomovaných advokátů se bouří proti postupu státního žalobce i proti tomu, že se celý případ vůbec dostal před soud. Advokát Radek Suchý dokonce prohlásil, že v tom vidí tristní obraz naší justice a zejména státního zastupitelství. Doslova řekl, že „státní zástupci jsou dnes jako utržení ze řetězu, což pak vyvolává důvodné pochybnosti, zda-li nejednají s pocitem jisté společenské angažovanosti“. A dodal, že politika se v taláru prostě nedělá. Máte také pocit, že se státní žalobci v dnešní době utrhli ze řetězu a jednají angažovaně v souladu s „vládní agendou jedné pravdy“?
Myslíte, že to podobně vypadalo i ve třicátých letech v Německu? Výmarská republika se pomalu rozpadala, orgány, které měly být nadstranické a nad věcí, byly naopak angažované... Mimochodem, stejná situace je v církvích. Bůh už není bohem všech, který dává slunci svítit na dobré i zlé. Bůh už si (alespoň podle nedělních kázání) vybral stranu a nepřekvapivě se ukázalo, že Hospodin je liberální demokrat.
K tomu se zhoršuje hospodářská situace, lidé se dostávají do bídy, přestávají věřit, že jim stát či vláda k něčemu jsou, naprosto zřetelně vidí, že jim k ničemu není ani henten nezávislý soud a státní zástupce a už vůbec jim k ničemu není angažovaný veřejnoprávní novinář... a pak všichni lomí rukama, jak se mohlo stát, že lid za potlesku a nadšení instaloval diktaturu.
Takhle se to mohlo stát. Sledujeme rozpad demokracie v přímém přenosu, rozpad státu v přímém přenosu, rozpad hodnot v přímém přenosu a Česká televize tomu ještě tleská a volá po kriminalizaci těch, kteří na tento tristní stav upozorňují... hele, takhle to bylo i s Husem... Tenkrát také prý nebyl problém ve zkažených prelátech, problém byl přece v tom, že ten vesnický kazatel na to veřejně upozorňoval.
Jedním z takových vládních narativů („vládní pravdou“) je to, že „jsme ve válce“. Jak ostatně již loni veřejně prohlásil premiér Petr Fiala. Poté, co se proti tomu velká část veřejnosti ohradila, přišel s tím, že on mluví v „metaforách“ a lidem vyslal jasný signál, že si může říkat co chce a jiné názory ho nezajímají. Nyní s něčím podobným přišel i prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „vedeme válku v myslích lidí.“ Podle něj se bojuje o veřejné mínění. Nepřiznal tím vlastně prezident to, o co jim skutečně jde? Tedy udržet se u svých koryt za každou cenu a co možná nejdéle? Vždyť doslova řekl, že se bojuje o veřejné mínění… jinými slovy o voliče a jejich hlasy.
Nečekal jsem to, ale protentokrát budu s generálprezidentem souhlasit. Boj se skutečně vede o veřejné mínění. ti tam na vládě bojují za to, aby si lidi nevšimli, že jim všechno berou, ženou nás do války a kradou jak straky. My vedeme boj za to, aby si toho lidé co nejdřív všimli. A musím konstatovat, že tento boj je naprosto jednoznačný. Nás přibývá, jich ubývá. Rozumný stratég by naší líbodémo scéně doporučil kompletní změnu způsobu boje. Na první pohled je vidět, že henty "dezinformace" jsou den ode dne silnější a věří jim stále více lidí. Zkoušeli je mazat, zkoušeli je blokovat, zkoušeli sémantické vize, zkoušeli Cempera a jeho Manipulátory, zkoušeli sypat peníze spřáteleným médiím, zkoušeli poslat reportéry do jámy lvové, ba i řeporyjský starosta to zkoušel. A výsledek? Nula. Všechny dezinformační weby píšou dál, přesunuli data na zahraniční servery, udělali si záložní domény, které nespravuje sdružení CZ nick, přesunuli svoje aktivity na nezávislé sociální sítě, získali punc bojovníků za svobodu a mají mnohem víc peněz než dřív.
Co ovšem vymysleli naši veřejnoprávní novináři a vládní amatéři? Blokování nepomohlo, chce to víc blokování. Kriminalizace nepomohla, chce to víc kriminalizace. Lhaní nepomohlo, chce to víc lhaní. Jestli to takhle půjde dál, tak za půl roku ten boj o veřejné mínění nejenom vyhrajeme, ale navíc bude většina pravdomluvných intervjuků někde v kauflandu doplňovat zboží do regálů.
Minulý týden zavítal do Číny šéf americké diplomacie Anthony Blinken, který po setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Spojené státy americké podporují politiku "jedné Číny" a naopak nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. Jde o velmi významné politické sdělení, které však až na výjimky vůbec „nedorazilo“ do mainstreamových médií v České republice. Končící europoslanec Jan Zahradil (ODS) dal v této souvislosti najevo, že by rád věděl, jak se na toto prohlášení dívá třeba český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nebo slavný český „Tchaj-wanec“ a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který se na Tchaj-wan vydal, případně předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která taktéž na Tchaj-wan zaletěla. „A je to. Nějaký komentář z Černína, Senátu nebo Sněmovny?“ požádal na Twitteru o vyjádření Jan Zahradil. A stále ticho po pěšině, jak se říká. Proč tomu podle Vás tak je? Proč český mainstream zarytě mlčí a vládní politici strčili hlavu do písku?
Protože to přece mělo být jinak, ne? Všichni ti Kolářové, Kolářové mladší, Řeporyjci, Blyštiví Péťové, Tchajwanci a další rektální alpinisté totiž tvrdili, že v naší zemi nastane ráj, když polezeme tomu skvělému a eurohodnotnému Západu do zadnice až po paty. S touto politikou šli do voleb, s touto politikou sestavili koalici a tuto politiku začali realizovat. Jakékoliv přání z Brusele a Washingtonu bylo předem splněno, když Zelenský poručil skákat, o překot se ho ptali, jak vysoko, přijali jsme nejvíc uprchlíků poslali do války nejvíc zbraní, reagovali jsme i na nejmenší pokyn páníčků a štěkali jsme zpoza jejich nohy na největší ekonomiku světa... Lipavský s despektem mluvil o Maďarsku.... ale stejně stál Fiala při oficiálním focení v koutě u hajzlíku a Orbán stál uprostřed.
Také jsme psali:
Všimněte si, reagují na to tím jediným schváleným libtardím způsobem. Politika devótnosti nefunguje, chce to víc devótnosti. A tak máme drahou elektřinu, drahý plyn, rozvrácené vztahy s půlkou světa, jsme krmelcem Evropy a americkým hejlem, máme rozvrácené hospodářství a nulovou šanci na nápravu... Prostě to byla blbá politika. Rezignovat na vlastní zájmy a doufat, že vás jiní pochválí za to, že se plazíte, to je vždycky hodně blbá politika.
Jaký význam má podle Vás tato americká deklarace o podpoře „jednotné Číny“, zvláště pak v souvislosti s děním na Ukrajině?
Upřímně... nevím. Ale už delší dobu sleduju různé střípky, že Ukrajina už není v centru dění, obzvlášť, když se jim teď nedaří v té ofenzívě, která měla okupanty definitivně rozdrtit. Doteď jsme si prostě drobili a teď si to budeme muset sníst. Obávám se, že nám to ještě pěkně zhořkne v ústech.
Na závěr otázka týkající se našich východních sousedů. Slovenská prezidenta Zuzana Čaputová oznámila, že v příštím roce již nebude obhajovat svůj mandát. Pražská kavárna hned označila Slováky za „národ dezolátů“ a ministryně obrany Jana Černochová jí dokonce vyčinila, že utíká z boje. Sice o ní řekla, že je empatická, milá a hezká a je tedy jasné, že to měla v politice těžké. Také napsala, že se bojí, že část našich trýznitelů (možná společných) si řekne: „fajn, vyšlo nám to – umučili jsme jí, otrávili jsme jí, ponížili jsme jí a vyděsili… a prošlo nám to, takže je to model, který funguje a vyplatí se.“ A dodala, že teroristům a zlu se neustupuje. Na Slovensku však podle dostupných informací žádní teroristé neoperují. Koho tím tedy myslela a kdo podle ní představuje to „zlo“?
Já myslím, že se zanedlouho ukáže, že alespoň jednu věc Čaputová udělala správně. Včas pochopila, že bude lepší u toho, co brzy přijde, raději nebýt. Skoro to vypadá, že "blondýna z Pezinku" umí alespoň trochu počítat a došlo jí, kolik uhodilo. Oni tam na Slovensku s devótní politikou vůči Západu začali o něco dřív než my tady. A také mnohem dřív došli k hořkým koncům. Já bych se vlastně nedivil, kdyby Petr Pavel za rok udělal naprosto stejné rozhodnutí, protože i jeho IQ 107 dojde, že bude lepší se poohlédnout, kde nechal tesař díru. Že přichází vichřice, ve které mu nepomůže ani Kolář a američtí protektoři se jaksi "stahují."
(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
