Velká Británie, Francie i Německo, to jsou bezesporu tři klíčové státy západní Evropy. Dlouhá desetiletí byly považovány za pilíře stability, prosperity a bezpečí. Dnes jsou ale tyto země v hluboké vnitřní krizi. Nejde jen o ekonomické problémy, ale především o rozpad důvěry, narůstající násilí v ulicích, neřešené napětí mezi komunitami a stále silnější radikalizaci společnosti.
Jak přesně upozorňuje Rod Dreher ve svém analytickém článku publikovaném v The European Conservative, největší hrozba dnešní Evropy nepřichází zvenčí, ale zevnitř samotných evropských států.
„Víra lidí v základní loajalitu a spravedlnost byla zničena triumfem identitární politiky a slabostí elit,“ cituje Dreher profesora Davida Betze z King’s College.
Právě proto se stále více ukazuje, že západoevropské vlády využívají válku na Ukrajině především jako nástroj k odvádění pozornosti od vlastních vnitřních selhání. Je jednodušší hovořit o hrozbě z Ruska než otevřeně přiznat, že metropole jako Londýn, Paříž nebo Berlín ztrácejí kontrolu nad bezpečnostní situací.
Místo řešení domácích problémů jako jsou migrace, kriminalita, paralelní komunity nebo sociální nepokoje, investují vlády miliardy eur do války na Ukrajině, posílají zbraně, munici i peníze. Z veřejného prostoru mizí diskuze o vnitřní krizi a vše se soustředí na vnějšího nepřítele.
Tento stav ale nahrává novým politickým silám. Pravicové a vlastenecké strany ve všech třech zemích sílí. Opoziční politici stále hlasitěji kritizují nejen podporu Ukrajiny, ale především neřešený chaos doma. Varují, že obyvatelé velkých měst žijí v permanentním strachu a stát jim není schopen zajistit základní bezpečí.
Situace eskaluje. Protesty farmářů, stávky, nepokoje na předměstích, útoky nožem, vzrůstající nenávist mezi komunitami. Tohle je realita dnešní Francie, Británie i Německa.
Evropská unie sama přebírá stejnou taktiku. Namísto, aby řešila selhání integrace, rozpad právního státu nebo rostoucí násilí v ulicích evropských měst, neustále akcentuje válku na Ukrajině, volá po další vojenské pomoci a zvyšuje napětí vůči Rusku.
Ve skutečnosti ale největší nebezpečí, jak trefně upozorňuje Rod Dreher, nepřichází z Moskvy, ale přichází z Bruselu, Paříže, Londýna nebo Berlína. Přichází z neschopnosti vlád čelit problémům, které samy dlouhá léta ignorovaly nebo popíraly.
Psali jsme:
Evropa dnes stojí na křižovatce. Buď bude dál předstírat, že všechno zvládne propaganda o vnějším nepříteli, nebo konečně začne řešit své vlastní problémy, jako jsou rozpad společnosti, paralelní světy v jejích městech, kolaps důvěry v instituce, násilí a radikalizaci.
Jak ale ukazují poslední roky, evropské elity si vybraly cestu nejmenšího odporu, kterou je odvádět pozornost, umlčovat kritiky a nevidět realitu. Otázkou zůstává, jak dlouho jim to ještě projde, než se krize uvnitř Evropy stane nekontrolovatelnou.
(Hýbl, European Conservative, foto: zai)
