Dvoudenní mimořádný summit Evropské unie, který se konal 18. dubna v Bruselu, Belgii, přinesl řadu diskuzí na několik závažných témat. Mezi klíčové patřily otázky konkurenceschopnosti a jednotného trhu, ukrajinská krize a situace na Středním východě. Analytici upozorňují, že EU se snaží čelit řadě vnitřních i vnějších problémů, ale kvůli nedostatečným kapacitám a neshodám mezi členskými státy se jí nedaří plně realizovat své plány. Summit skončil s minimem konkrétních výsledků a cesta k řešení stávajících problémů zůstává dlouhá a složitá.
Zvýšení konkurenceschopnosti zůstává složitým úkolem
Před zahájením summitu prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel, že EU čelí na mezinárodní scéně "mimořádně těžkým výzvám". Michel zdůraznil, že zlepšení konkurenceschopnosti je klíčové pro udržení prosperity unie.
Jednotný trh a jeho budoucnost
Bývalý italský premiér Enrico Letta představil na summitu zprávu o budoucnosti jednotného trhu, ve které navrhl řadu opatření pro jeho další prohloubení. Letta zdůraznil, že integrace finančních trhů je naléhavou potřebou. Při srovnání ekonomických výkonů s USA a dalšími zeměmi uvedl, že pro EU je to "poslední šance" a "poslední okno" pro řešení těchto rozdílů.
Na závěr summitu byla vydána zpráva, která zdůraznila potřebu nového evropského dohovoru o konkurenceschopnosti založeného na plně integrovaném jednotném trhu. Zpráva vyzývá k "rozhodnému a rychlému" pokroku v klíčových oblastech, které by mohly zvýšit konkurenceschopnost, včetně unie kapitálových trhů.
Dlouhodobé výzvy a vnější tlaky
Reuters poukázal na to, že největším problémem EU je její schopnost zajistit soulad mezi slovy a činy. Plány na vytvoření unie kapitálových trhů, které byly zavedeny již před deseti lety, mají potenciál uvolnit soukromé finance potřebné pro zelenou a digitální transformaci. Avšak projekt zůstává v patové situaci kvůli nesouhlasu členských států s uvolněním kontroly nad národními finančními pravidly.
Podpora Ukrajině a slabiny EU v obranném průmyslu
Summit EU znovu potvrdil neochvějnou podporu Ukrajině v jejím konfliktu s Ruskem. Ve svém komuniké závěrů summitu EU zdůraznila nutnost urgentního poskytnutí protivzdušných obranných systémů a urychlení dodávek veškeré nezbytné vojenské pomoci, včetně dělostřelectva, munice a raket. Tento závazek však narazil na realitu omezených kapacit a slabého základu obranného průmyslu unie.
Odborníci a analýzy zdůrazňují, že i když EU klade důraz na "naléhavost" posílení vojenské pomoci Ukrajině, její vlastní obranný průmysl a výrobní kapacity jsou nedostatečné, což komplikuje splnění svých závazků vůči Ukrajině. Například, web "Defense News" cituje analýzy, které poukazují na slabiny v produkci dálkových protivzdušných systémů, které Ukrajina požaduje od svých spojenců.
Dále, zpráva z webu "European Dynamics" uvádí, že EU se zavázala dodat Ukrajině milion dělostřeleckých granátů během dvanácti měsíců, avšak po roce byla schopna dodat jen polovinu. Hlavním důvodem tohoto selhání je nedostatečná výrobní kapacita v rámci obranného průmyslu EU. Německo 13. dubna oznámilo, že Ukrajině poskytne třetí sadu protivzdušného systému "Patriot", přestože ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij uvádí, že Ukrajina potřebuje až 25 takových systémů.
Omezený vliv EU na situaci na Středním východě
Komuniké ze summitu také znovu zdůraznilo výzvu EU k okamžitému ukončení krize v pásmu Gazy a k provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2728, včetně okamžitého příměří a bezpodmínečného propuštění všech zadržovaných osob, a zajištění rozsáhlé, rychlé, bezpečné a neomezené humanitární pomoci pro potřebné Palestince.
Psali jsme:
EU dále prohlásila, že zavede další restrikční opatření proti Íránu, zejména v oblasti dronů a raket. Zároveň vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se vyhnuly jakýmkoliv krokům, které by mohly dále zhoršit situaci v regionu. V souvislosti s Libanonem bylo uvedeno, že "EU je připravena spolupracovat se všemi partnery, aby zabránila další eskalaci napětí v regionu, zvláště v Libanonu".
Podle "Politico Europe" má EU, ačkoli se snaží prosazovat diplomatické kroky a ukázat svůj vliv, omezený dosah jak vojensky, tak politicky v regionu Středního východu. Vztahy s Íránem a Izraelem zůstávají nezměněné; izraelské akce proti Hizballáhu podporovanému Íránem v Libanonu mají dlouhou historii, a zdá se, že izraelská strana nebude ustupovat jen kvůli prohlášením EU. Médium "Politico Europe" také poznamenává, že snahy EU o zavedení dalších sankcí proti Íránu jsou spíše symbolické a nepravděpodobné, že by změnily celkovou situaci. Desítky let sankcí totiž nedokázaly omezit íránský balistický raketový program a Teherán se ukázal být schopný obejít západní embarga.
EU má tedy před sebou složitou úlohu. Zatímco se snaží ovlivnit situaci v Středním východě a podporovat Ukrajinu, její schopnosti jsou omezené jak vnitřními kapacitami, tak vnějšími geopolitickými realitami. Budoucí kroky a strategie EU budou muset reflektovat tuto složitou mezinárodní šachovnici, na které EU hraje stále významnou, ale vysoce komplikovanou roli.
Závěrem lze říci, že i když byl summit EU plný diskusí o klíčových problémech, skutečné a hmatatelné výsledky jsou stále v nedohlednu. Vnitřní rozdíly a vnější tlaky činí z procesu reformy EU složitou a dlouhodobou úlohu, která vyžaduje více než jen politické prohlášení. Budoucí schůzky a summity budou klíčové pro určení, zda může EU překonat tyto problémy a posunout se k větší jednotě a efektivitě v rámci svých struktur.
(hýbl, prvnizpravy.cz, foto: red.)
