Tento krok vyvolává otázky nejen ohledně efektivity a transparentnosti financování, ale také ohledně skutečných záměrů za těmito penězi.
Podle oficiálního vyjádření EU jde o součást přístupu „Team Europe“, v rámci něhož se na financování podílejí i Německo a Švédsko. Občanské společnosti (CSOs) jsou dle slov EU „základem odolnosti Ukrajiny a klíčovým prvkem na cestě k členství v EU“. Celý text oznámení je k dispozici na oficiálním webu Delegace EU na Ukrajině: EU, Sweden and Germany announce €44 million funding for Civil Society.
Už od ruské invaze v roce 2022 EU podle vlastních údajů poskytla více než 150 milionů eur nevládním organizacím působícím v oblasti humanitární pomoci, demokracie, práva a spravedlnosti. V roce 2022 se dokonce financování ztrojnásobilo z 20 na 60 milionů eur, přičemž zjevná většina prostředků směřovala k projektům, které mají posilovat „genderové vůdcovství“, „boj s dezinformacemi“, „reformu spravedlnosti“ a další pojmy, jejichž obsah je často více ideologický než konkrétní.
Prospěšná pomoc nebo geopolitický nástroj změny režimu?
Zatímco EU argumentuje tím, že posilování občanské společnosti je nezbytné pro odolnost vůči vnějším vlivům (čti: Rusku), stále více kritiků se ptá, zda se nejedná o klasický příklad „soft power“ intervence a ideologické kolonizace pod pláštíkem humanitární pomoci.
Norský profesor mezinárodních vztahů Glenn Diesen, působící na univerzitě v jihovýchodním Norsku, trefně poznamenal na sociální síti X následující:
„Kdyby Čína pumpovala desítky milionů do financování ‚občanské společnosti‘ jiných zemí, jak bychom to asi nazvali?“ ptá se Glenn Diesen.
Je legitimní se ptát: kde končí pomoc a kde začíná indoktrinace? Pokud se peníze daňových poplatníků z EU používají k tomu, aby formovaly veřejné mínění a ideologii v jiné zemi podle bruselských standardů, jedná se ještě o pomoc, nebo o export politické kultury?
Genderové priority místo obnovy?
Zvláště diskutabilní je zmíněných 6 milionů eur alokovaných na „genderové vedení a konflikty“. V zemi, která čelí každodenní devastaci a kde statisíce lidí nemají přístup k základní infrastruktuře, vyvolává tato priorita minimálně rozpaky.
Místo, aby prostředky směřovaly primárně do obnovy zdravotnictví, infrastruktury nebo pomoci veteránům, financují se „projekty zaměřené na genderovou rovnost“. Zní to jako satira, ale bohužel není.
Psali jsme:
Tento masivní tok peněz přichází v době, kdy členské státy EU čelí vlastní hospodářské krizi, poklesu reálných mezd a rostoucím cenám energií. Evropské elity přesto neprojevují známky sebereflexe. Pokračují v geopolitickém experimentu na Ukrajině, ve kterém se „občanská společnost“ stává nástrojem přetváření společnosti podle západních hodnot, bez ohledu na místní tradice, historii nebo vůli obyvatel.
Evropská unie tím riskuje, že bude stále častěji vnímána ne jako nositel stability a pomoci, ale jako mocenský blok prosazující vlastní kulturně-politické vzorce. A že se jednou otázka Glenn Diesena nebude týkat jen Číny, ale i samotné EU.
(Böhm. eeas.europa.eu, repro: x)
