Přehled situace v jednotlivých státech ukazuje rostoucí důraz na obrannou připravenost, jak uvádí švýcarský server BLICK.
Německo: První kroky k obnovení branné povinnosti?
Německo zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2011. Přesto je v posledních letech patrný posun k jejímu částečnému obnovení. Bývalá vláda kancléře Olafa Scholze krátce před svým rozpadem podpořila plán ministra obrany Borise Pistoriuse, jehož součástí je povinné oslovení všech mladých mužů a žen s dotazem na jejich ochotu vstoupit do Bundeswehru. Tento systém by mohl pomoci rekrutovat více vojáků bez zavedení povinné služby. Opoziční CSU však požaduje nekompromisní návrat k branné povinnosti. Její představitel Florian Hahn zdůraznil, že již v roce 2025 by měli první odvedenci projít kasárenskými branami.
Velká Británie: Sunakova nerealizovaná vize
Ve Spojeném království byla povinná vojenská služba zrušena v roce 1960. Premiér Rishi Sunak se během své volební kampaně vyslovil pro její znovuzavedení, přičemž jeho Konzervativní strana odhadla roční náklady na 2,5 miliardy liber. Podle původních plánů měla být povinnost obnovena v září 2025, avšak dosud nebyla přijata žádná konkrétní opatření.
Francie: Hledání alternativ
Prezident Emmanuel Macron se k návratu branné povinnosti staví skepticky a označil jej za „nereálnou možnost“. Místo toho hledá způsoby, jak mobilizovat civilisty pro potřeby armády. Do května má vláda spolu s ozbrojenými silami představit návrhy na zvýšení počtu dobrovolníků schopných v případě krize podpořit obranné síly. Přesto podle nedávného průzkumu podporuje návrat povinné vojenské služby 53 % Francouzů.
Itálie a Španělsko: Opatrný přístup
Itálie zrušila povinnou vojenskou službu v roce 2005, a přestože loni existoval návrh na šestiměsíční povinnou službu, nebyl schválen. Podobná situace panuje ve Španělsku, kde byla branná povinnost zrušena již v roce 2001 a návraty k ní se neplánují.
Baltské státy: Strach z Ruska podporuje vojenskou připravenost
V zemích sousedících s Ruskem je postoj k branné povinnosti mnohem jednoznačnější.
• Estonsko zachovává povinnou vojenskou službu pro muže, ženy se mohou přihlásit dobrovolně.
• Lotyšsko obnovilo brannou povinnost v roce 2022, pouhých 16 let po jejím zrušení. Počet zájemců nyní přesahuje dostupná místa v armádě.
• Finsko, které má dlouhou hranici s Ruskem, nikdy brannou povinnost nezrušilo. „Tato země si pamatuje invazi Rudé armády a ví, co to znamená mít Rusy na svém území,“ říká Maxime Launay z pařížského Institutu pro strategický výzkum vojenské školy.
Psali jsme:
Polsko: Masivní program vojenského výcviku
Polský premiér Donald Tusk plánuje od roku 2027 ročně cvičit 100 000 dobrovolníků ve věku 18 až 60 let. Již nyní probíhá podobný program, kterého se ročně účastní přibližně 35 000 lidí.
Švýcarsko: Tradiční model zůstává
Švýcarsko se drží osvědčeného modelu vojenské služby pro všechny muže, kteří dosáhnou věku 18 let. Ženy mohou vstoupit do armády dobrovolně. Všichni rekruti musí absolvovat základní výcvik do 25. roku věku.
Česká republika: Diskuse, ale bez konkrétních kroků
V České republice byla povinná vojenská služba zrušena v roce 2004 a dosud neexistují konkrétní plány na její návrat. Armáda ČR se zaměřuje na profesionalizaci a rozšiřování aktivních záloh, o které však není dostatečný zájem. V souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací ve světě se sice objevují politické debaty o nutnosti posílení obranyschopnosti země, avšak žádná z vládních stran dosud nenavrhla konkrétní legislativní kroky k obnovení branné povinnosti. Česká armáda se místo toho snaží motivovat mladé lidi k dobrovolnému vstupu do ozbrojených sil prostřednictvím kampaní a finančních pobídek.
V Evropě tak dochází k různým přístupům k otázce vojenské připravenosti. Zatímco některé státy brannou povinnost obnovují, jiné se spíše soustředí na rozvoj dobrovolnických programů. Vzhledem k pokračujícímu konfliktu na Ukrajině a obavám ze strategie Ruska lze očekávat, že téma vojenské služby zůstane v Evropě i nadále klíčovou otázkou bezpečnostní politiky.
(kovář, blick.ch, repro: tankista)
