A v tomto článku se také budeme věnovat tomu, jak velký díl evropského přezbrojení fakticky inkasují Spojené státy americké, aniž by na ně kdo kladl otázky.

Po bouřlivé dekádě brexitu, korupčních skandálů a ekonomických neúspěchů nastoupili k moci britští labouristé pod vedením Keira Starmera, kteří zavedli překvapivě vstřícnou obrannou politiku vůči Bruselu. Starmer se rychle stal nejvěrnějším spojencem Ukrajiny, podporuje vysílání vojáků, letectva i výcviku a zavázal se dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2,5 % HDP.

Tato rétorika se samozřejmě nelíbí Moskvě, ale o to více potěšila Brusel, který navzdory odchodu Británie z EU zcela změnil kurz: nově už heslo „kupujme evropské“ zahrnuje i britské zbrojovky.

Největším vítězem je BAE Systems, obranný obr Kolosu, který pokrývá 17 % obranných zakázek v celé Evropě. BAE vyrábí vše od raket po bojová vozidla a komunikační systémy. Ale pozor. Podobně jako německé firmy, ani britské zbrojovky nepatří Britům.

Kdo je skutečný vlastník evropského zbrojního komplexu?

Ať už se podíváme na Rheinmetall, BAE Systems nebo Airbus, jeden trend se opakuje: vlastnické struktuře dominují americké finanční fondy. Zde je několik příkladů:

• BlackRock – největší správce aktiv na světě – drží podíly v 542 zbrojních firmách po celém světě.

• Vanguard, Fidelity a Invesco – každý z těchto fondů vlastní desítky až stovky podílů v obranných firmách, často jako největší akcionáři.

• State Street je hlavním akcionářem jak Lockheed Martin, tak RTX Corporation (dříve Raytheon Technologies), výrobce raket Patriot.



„Spojené státy jsou lídrem nejen prostřednictvím svých zbrojařských firem, ale i díky svým finančním chapadlům. Americké fondy ovládají většinu globálního zbrojního průmyslu,“ uvádí server ctxt.es.

Je zřejmé, že přezbrojování Evropy ve skutečnosti upevňuje závislost na USA, nikoliv nezávislost. Mezi roky 2020–2024 vzrostl podíl dovozu amerických zbraní do EU z 52 % na 64 %, zatímco evropské zbrojní výdaje se zvýšily o 155 %.

Dominantní postavení amerických firem dokládají i konkrétní čísla:

• RTX Corporation (bývalý Raytheon) má roční tržby přes 80 miliard dolarů, blízko celkového objemu francouzského obranného sektoru.

• Lockheed Martin, výrobce slavného F-35, je klíčovým partnerem NATO. Po návratu Trumpa do Bílého domu a hrozbě nových cel USA však některé země (včetně Kanady) zvažují přechod k eurofighteru Airbusu.

Ale i zde je to pouze přesun v rámci stejného ekosystému: Airbus patří z části státům (Francie, Německo, Španělsko), ale stále podléhá vlivu amerických investorů.

Psali jsme:
Evropa na válečné stezce - 1. díl: Začátek nové éry zbrojení

Z výše uvedených faktů vyplývá znepokojující bilance. Evropa přezbrojuje, státy se zadlužují, veřejné služby stagnují, ale zisky plynou na Wall Street. Evropská veřejnost tak v podstatě dotuje americké zbrojaře a finanční elity, které přitom nadále určují priority globální bezpečnostní politiky.

V příštím díle se podíváme na to, jak Evropská unie vytváří nové rozpočtové a institucionální nástroje na podporu obranného průmyslu a jak si státy jako Španělsko budují své vlastní vojensko-technologické konglomeráty. Proč se z obrany stává nástroj ekonomické politiky a jaká rizika to přináší?