Evropská unie se znovu ocitá v nepříjemném světle poté, co Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil zprávu, podle níž jsou dotace udělované nevládním organizacím (NGO) netransparentní, špatně evidované a vystavují EU reputačnímu riziku. Zpráva Special Report 11/2025 konstatuje, že navzdory jistému pokroku od předchozího auditu zůstává přehled o financování neziskového sektoru ze strany EU značně nespolehlivý.
Mezi lety 2021 a 2023 bylo neziskovým organizacím přiděleno nejméně 7,4 miliardy eur, z toho 4,8 miliardy přímo Evropskou komisí a 2,6 miliardy členskými státy. Jenže tyto částky je nutné brát s rezervou. „Informace jsou publikovány roztříštěně, což znemožňuje jejich ucelenou analýzu a znemožňuje veřejnosti zjistit, jakou roli NGO v politice EU skutečně hrají,“ upozorňuje zpráva. Neexistuje totiž žádný centralizovaný systém, který by transparentně ukazoval, komu a za jakým účelem byly prostředky přiděleny.
V některých případech se stalo, že za NGO byla považována instituce, jejíž správní orgány tvořili výlučně zástupci vlád, což je v přímém rozporu s novou definicí NGO přijatou v roce 2024: organizace nezávislá na vládě a nezisková. Jelikož však dochází k sebedeklaraci, Komise tyto statusy nijak nekontroluje. Dokonce nekontroluje ni to, zda daná NGO neprosazuje komerční zájmy svých členů.
Zvlášť kritizovaným bodem je nepřiznané financování advokačních a lobbistických aktivit. „Komise jednoznačně nezveřejnila informace o lobbistických aktivitách financovaných z grantů EU,“ upozorňuje zpráva EÚD. Až během samotného auditu Komise vydala pokyn, že smlouvy o grantech nemají nutit příjemce k lobbování evropských institucí,tedy že granty nemají být nástrojem institucionální propagandy.
Podle konzervativního serveru The European Conservative je situace ještě vážnější. Cituje přímo ze zprávy: „Najít transparentní informace o tom, jak jsou NGO financovány z peněz daňových poplatníků, je prakticky nemožné.“
Tamás Orbán dále konstatuje, že více než 40 % z celkových prostředků za poslední dekádu připadlo na pouhých 30 organizací, čímž se podrývá představa o pluralismu a diverzitě názorů v rámci NGO sektoru. Místo toho vzniká uzavřený kruh „vyvolených“, kteří mají trvalý přístup k veřejným prostředkům a vlivu.
Selhání systému nebo záměrná netransparentnost?
Dalším znepokojujícím zjištěním je fakt, že neexistují aktivní kontroly, zda NGO skutečně dodržují hodnoty EU, jako je vláda práva a lidská práva. Komise se spoléhá pouze na sebeprohlášení organizací, což podle auditorů nestačí. Zdroje financování samotných NGO, tedy kdo za nimi ve skutečnosti stojí, nejsou systematicky prověřovány vůbec.
Členské státy navíc nejsou povinny informace o přidělování prostředků NGO nijak zveřejňovat, a to se nezmění ani v rámci plánovaných regulačních úprav. To znamená, že značná část peněz zůstává mimo jakoukoliv veřejnou či institucionální kontrolu.
Psali jsme:
Zveřejnění zprávy přichází v době zvýšeného zájmu veřejnosti o transparentnost, zejména po aféře „Qatargate“ z roku 2022, kdy se ukázalo, že někteří europoslanci byli upláceni prostřednictvím „neziskových“ organizací. Evropský parlament přitom opakovaně vyzývá k větší kontrole financování NGO, zejména v oblastech jako je migrace, klimatická politika či sociální inkluze.
Laima Andrikienė, členka Evropského účetního dvora (EÚD) odpovědná za zprávu, shrnula situaci lakonicky: „Navzdory pokroku od posledního auditu je obraz financování NGO z prostředků EU stále nejasný, protože informace, včetně těch o lobbingu, nejsou ani spolehlivé, ani transparentní,“
Auditní zpráva představuje silný důkaz o selhání systému, který má být zárukou demokratické legitimity a odpovědnosti evropských institucí. V éře rostoucího skepticismu vůči EU a jejím byrokratickým strukturám je nezbytné přestat financovat aktivity, jejichž účel a výsledky zůstávají občanům skryty. Pokud má Unie obnovit důvěru svých obyvatel, musí přestat předstírat, že netransparentnost je pouze „technickým problémem“. Je to politický problém. A zcela zásadní.
(kyncl, European Conservative, foto: zai)
