Premiér Petr Fiala (ODS) svůj vánoční projev pojal optimisticky a příští rok označil za "rok naděje“, přičemž mínil, že nastupující rok už bude mnohem lepší.
„Věřím, že to nejhorší máme za sebou,“ uvedl také premiér, což jsou dle Pikory slova, v nichž má premiér pravdu. O dodatku, že bude "mnohem lépe“ to již však dle ekonoma neplatí.
„Bude lépe, ale jen malinko,“ řekl ekonom Pikora v rozhovoru pro Deník To a dodal, že zatímco v roce 2023 ekonomika klesala kolem 0,5 %, v roce 2024 poroste jen lehce přes procento.
U inflace měl premiér říct "pár vět správně a následně pár naprosto chybně“.
„Myslím si, že chtěl říct něco, co mu poradci poradili a asi bych s tím souhlasil, ale on si ve větě pár slov změnil a přestalo to dávat ekonomický smysl,“ hodnotí dále Fialu ekonom Pikora.
„Dobrou zprávou je zásadní pokles inflace. Ta se v průběhu příštího roku konečně dostane k hodnotám, na něž jsme byli zvyklí ještě před zhruba třemi lety. Jinými slovy příští rok skončí neustálé zdražování a vaše reálné mzdy začnou opět růst. Projeví se to pozitivně ve vašich rodinných rozpočtech a úsporách,“ uvádí dále Pikora premiérova slova k růstu cen.
Právě tato slova však podle Pikory dokazují, že předseda vlády dané problematice nerozumí.
„Premiér jednou větou prohlásí, že se inflace vrátí tam, kde byla před třemi lety. V lednu 2021 byla přitom meziroční spotřebitelská inflace na 2,2 %. Sem se podle mě spíš nedostaneme, ale bude to podle mě na dohled realitě. Jinými slovy, premiér očekává růst cen o 2,2 %. Nicméně druhou větou říká, že skončí neustálé zdražování. Kladný index spotřebitelských cen přitom znamená, že ceny budou dále růst. Zdražování bude tedy navzdory slovům premiéra pokračovat. Pouze zpomalí své tempo,“ rozebral a vysvětllil další část premiérova projevu Pikora.
„Myslím si, že premiér chtěl říct, že v příštím roce porostou ceny mnohem pomaleji než v roce 2023. To, že řekl, že ceny neporostou, bylo nejspíš způsobeno tím, že není ekonom a podobně jako lidé na ulici si myslí, že když inflace poklesne, zboží v obchodech zlevní. To není pravda a nebude to pravda,“ pokračoval Pikora.
Optimismus Fialy k růstu ekonomiky má pak pramenit z očekávání ministerstva financí, které má být optimistické z důvodu, že se "blíží volby a je třeba prezentovat alespoň nějaké úspěchy“ Proto podle názoru Pikory ministerstvo čeká, že ekonomika poroste skoro o 2 % a blížící se termín voleb měl ovlivnit i samotného Fialu, který se prý "díval politicky s vědomím, že se blíží volby“ také na deficit.
Větší problém má podle ekonoma následně spočívat ve Fialově označení deficitu ve výši pod 3 procenty hrubého domácího produktu za "dobrého hospodaření státu“. Ekonom připomenul, že jde o hranici u Maastrichtských kritérií, který "byl použit proto, že výrazně zadlužující se Evropa už léta žije na dluh, a kdyby počítala pravidla s přebytky rozpočtu, bylo by tam jen málo zemí a přijetí eura by pak nedávalo politický smysl“.
Psali jsme:
„Dlouhodobý deficit rozhodně není známkou dobrého hospodaření. Dlouhodobě by mělo být hospodaření kladné. Představa, že je zdravé žít neustále na dluh je mylná. My jsme přitom měli dlouhodobé přebytky rozpočtu naposledy v devadesátých letech,“ kritizuje premiérova slova ekonom.
„Naše veřejné finance rozhodně nejsou zdravé. Zdravé budou, až bude vláda počítat s tím, že v průměru za několik let máme rozpočty v přebytku. Já bych deficit ve výši 2,2 % hodnotil školními známkami jako 4. Prostě prošli jsme testem 3 %, takže jsme nepropadli,“ uvedl dále Pikora, který také poznamenal, že kritika vlády je opodstatněná.
(hýbl, foto: repro: ovm)
