Dalším zásadním důsledkem byla následná rekatolizace, a protože 75-90% Čechů byla protestantského vyznání, znamenalo to velkou emigrantskou vlnu a obrácení těch, kteří zůstali. Německý jazyk byl plně zrovnoprávněn s českým, takže došlo i ke germanizaci celkového obyvatelstva (nejen šlechty).
„Kdo ví dnes něco o Kronice české, obhajobě stavovského povstání Pavla Stránského ze Zapské stránky, která následuje jako reakce na Obnovené zřízení zemské a další a další jeho souvislosti. A pak, kdo si vlastně uvědomuje, že důsledky Bělohorské bitvy znamenají nejenom konfiskaci majetku nekatolické šlechty, ale i potom následující „restituce“ majetkové, a odstartování řetězce konfiskací a restitucí, který se táhne až do současnosti. I dnes bychom našli v dějinách nebo genealogiích rodů, které usilují o restituce, a kterým bylo skutečně něco zkonfiskováno v minulosti z majetku nabytého neprávem i právem, jistě spoustu rodů a osobností, které mají vztah, někdy přiznávaný, někdy utajovaný, až k onomu 400.výročí střetnutí nekatolických a katolických vojsk na Bílé Hoře,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
„První republikou v našich dějinách byla stavovská republika trvající od července do listopadu 1619, kdy byla vystřídána konstituční monarchií v čele s Fridrichem Falckým, známého jako zimní král, ukončená v listopadu 1620 zradou krále. České dějiny nebývají zrovna průhledné,“ napsal v komentáři Pro Prvnizpravy.cz Vladimír Čermák.
„Celé to dění na Bílé Hoře bylo totiž jen součástí řady týdnů předtím připravované zrady zimního krále. Ten se dva týdny před tím osobně domluvil v zapadlé krčmě v rakovnických lesích se svým strýčkem Maxmiliánem Bavorským, velitelem vojsk katolické Ligy, že nebude nadále českým králem, když mu zaručí, že v Dolní Falci, obsazované v té době již vojsky Ligy, budou vládnout jeho potomci. To, co se o něco později odehrávalo na bělohorské pláni, bylo už jen divadlo. Stovky mrtvých Schlikových žoldnéřů zde jen vytvářelo kulisu (spolu s těmi, kteří se dostali do zaměřovače polních děl při jejich prvním a jediném výstřelu) pro inscenaci bitvy na Bílé Hoře, k níž ale nikdy - kromě těchto šarvátek – nedošlo,“ popisuje Vladimír Čermák.
„Bezkonkurenčně to vyhrála katolická církev a její preláti. Také o tom je Bělohorská lež,“ dodává Vladimír Čermák.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
