Nejvýraznější změnou je posun věkové hranice pro odchod do důchodu, nyní vázaný na průměrnou očekávanou délku života, což vyvolává kritiku z různých stran.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil návrh, který má zajistit, že doba pobytu ve starobním důchodu bude pro každý populační ročník 21,5 roku.
„Každému, kdo dosáhne padesáti let, určíme očekávanou dobu dožití a od té odečteme 21,5 roku," uvedl Jurečka k novému výpočtu věku pro odchod do důchodu.
Další obavy se týkají rychlejšího navyšování důchodového věku ve srovnání s prodlužováním délky života, což může být problematické pro současné padesátníky. Návrh ministerstva, který stanovuje odchod do důchodu pro ročníky 1966 až 1972 ve většině případů na 65 let a dva měsíce, je podle demografů nepřesný a neodpovídá cíli 21,5 roku důchodového pobytu.
Jako řešení demografická společnost navrhuje zvyšovat důchodový věk od ročníku 1966 každý rok o měsíc, s dalšími úpravami založenými na demografických vývojových zprávách v roce 2028. Ministr Jurečka je otevřen dalším úpravám, ale zdůrazňuje potřebu zachování zásad důchodové reformy.
Opozice a odbory návrh kritizují, přičemž hlavním argumentem je, že zvyšování důchodového věku vychází z nejasných predikcí o délce života. Stínový ministr práce hnutí ANO, Aleš Juchelka, upozorňuje na význam délky života ve zdraví, což je aspekt, který by měl být podle něj zohledněn.
Reforma také přináší novinky pro osoby pracující v náročných profesích, které získají nárok na předčasný důchod bez snížení. Tato opatření se týkají pracovníků ve čtvrté rizikové kategorii a některých zdravotních sester či pečovatelek, což ovlivní přibližně 119 tisíc lidí. Ti budou moci odejít do důchodu až o pět let dříve, přičemž zaměstnavatelé za ně budou odvádět o pět procent vyšší sociální odvody.
Další změna se týká pracujících důchodců, kteří budou odvádět o 6,5 procenta nižší pojistné, ale jejich důchody se již nebudou dále zvyšovat za další odpracované roky. Tento krok má motivovat starší občany k delší účasti na trhu práce, aniž by to negativně ovlivnilo výši jejich důchodů.
Tyto reformy vyvolávají živou debatu o budoucím směřování důchodového systému v České republice. Zatímco některé aspekty reformy mohou přinést potřebnou flexibilitu a zohlednit náročnost některých profesí, kritici poukazují na potenciální problémy spojené s metodikou výpočtu důchodového věku a důrazem na očekávanou délku života. Diskuse se také soustředí na otázku, zda navrhované změny skutečně zaručí udržitelnost systému v dlouhodobém horizontu a zda adekvátně reflektují rozdíly v očekávané délce života ve zdraví.
Psali jsme:
Vláda a ministerstvo práce a sociálních věcí stojí před složitým úkolem vyvážit potřeby současné stárnoucí populace s udržitelností důchodového systému pro budoucí generace. Jakékoli rozhodnutí musí brát v úvahu široké spektrum faktorů, od demografických trendů přes ekonomické podmínky až po sociální spravedlnost. Jasné je, že cesta k reformě nebude snadná a vyžaduje komplexní přístup, který najde rovnováhu mezi různými zájmy a potřebami všech zúčastněných stran.
(jk, prvnizpravy.cz, screen: cnn prima)
