Soud se odvolal na dokumenty tajných služeb, které byly odtajněny ve středu.. Ty opravdu konstatují poměrně silnou kampaň na TikToku ve prospěch Georgesca, včetně nepřiznané reklamy v hodnotě téměř 400 tis. eur plus fungování různých falešných účtů.
Problematické v celém příběhu jsou dva momenty:
- Dobré by bylo znát kontext celé kampaně. Otázka je, zda ostatní kandidáti hráli čistě, nebo zda Georgescu byl prostě jen jeden z více, kteří si pomáhali, jak se dalo. Některá konstatování v dokumentech jsou taková blabla bez bližší specifikace, zato s politickým kontextem, jako například, že proti Rumunsku prý byly použity podobné nástroje jako proti Moldavsku.
- Úplně klíčová je ale druhá věc: Dokumenty konstatují, že Georgescu měl ještě na začátku listopadu podporu 1 procenta voličů. Potom začal díky TikTokové kampani stoupat. Před prvním kolem už měl 10 procent a v něm nakonec dosáhl 22,94 procenta, nejvíce ze všech kandidátů.
To je ale katastrofální výpověď buď o stavu průzkumů veřejného mínění nebo o rumunské demokracii. Jak je možné, že kampaň na jedné ze sociálních sítí, jakkoli dobře zorganizovaná, může za necelé tři týdny udělat z téměř nulového kandidáta vítěze?
Mimochodem, rozhodnutí soudu bylo v Rumunsku přijato dost negativně. Zkritizovala ho i Elena Lasconiová, liberálka, která měla být protikandidátem Georgesca ve druhém kole voleb. I další strany rozhodnutí berou jako pokus klík, které tradičně ovládají dosti nepřehlednou rumunskou politiku udržet se u moci.
Samotné rozhodnutí přitom zřejmě moc nezmění z hlediska pozice Georgesca, ten je v aktuálních průzkumech populární, těžko si představit, že by neprošel přes opakované první kolo. Zato by mohlo zamíchat pořadím na třetí a druhé pozici. Lasconiová totiž jen velmi těsně, o pár desetin procenta, předběhla premiéra a kandidáta vládní sociální demokracie. Pokud bude mít rozhodnutí soudu nějaký dopad, tak na to, kdo bude protikandidátem Georgesca. To je právě to, co rozzlobilo Lasconiovou a její příznivce.Mezitím v zemi proběhly i parlamentní volby, minulý víkend. I v těch se dobře dařilo konzervativním stranám kritickým k Západu či k NATO. Největší stranou sice zůstali sociální demokraté, ale výrazně ztratili. Mají však šanci najít si v parlamentu spojence, se kterými těsně možná znovu sestaví vládu.
Znepokojení nad pokračováním války v blízké Ukrajině a znechucení ze západního zasahování ve východní Evropě, je však v zemi poměrně reálné a zjevně roste.
„Uspořádání prvního kola volby prezidenta bude 15. prosince, druhé kolo 29. prosince, což je termín, který nám přináší řadu nepříjemností z hlediska organizace voleb, “ řekl Toni Grebla, předseda Stálého volebního úřadu.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
