Draxler: Kroky Kyjeva a Moskvy k míru by mohl podpořit Berlín, Paříž, ale asi ne Londýn a Brusel

politika

V Londýně začínají tento týden mírové rozhovory. Západní tisk mezitím odporně lže o ruských postojích, píše slovenský politolog Juraj Draxler na facebooku.

Draxler: Kroky Kyjeva a Moskvy k míru by mohl podpořit Berlín, Paříž, ale asi ne Londýn a Brusel
Juraj Draxler, slovenský politolog
23. dubna 2025 - 03:20

Britský deník The Guardian, jinak jeden z lepších světových deníků, dnes lživě píše, že Putin „překvapivě" „poprvé" připustil bilaterální rozhovory o míru s Ukrajinou.

To je dechberoucí lež. Kreml vždy opakoval, že jsou kdykoli připraveni si s představiteli kyjevské vlády sednout za jednací stůl.

Naopak Putin upozorňoval, že to byl Zelenskij, kdo si sám zákonem zakázal jednání s Ruskem. To Guardian nezmiňuje.

List také lže v tom, že Putin údajně žádal, že na Ukrajině musí proběhnout prezidentské volby předtím, než si Rusové sednou s Ukrajinci za jednací stůl. Opět, nepravda.

Kreml jen upozorňoval, že ukrajinský prezident už podle nich není od vypršení jeho mandátu v křesle zákonně.

Na okraj: I samotné ukrajinské zdroje upozorňovaly už předem na to, že ukrajinská legislativa má toto nedořešené, na rozdíl od pokračování mandátu poslanců parlamentu v případě války, což je zákonně ošetřeno. V chaosu války a politiky a při ne zrovna funkčním ústavním soudu se však nikomu nechtělo jít do řádných zákonných úprav. Kyjevský režim a jeho přívrženci se naopak snaží opřít o článek ústavy, který stanoví, že mandát trvá do převzetí moci novým prezidentem. Právně to není zcela jednoznačné ani tak ani tak, plus Moskva si prostě užívá možnost zpochybňovat Zelenského, ale jejich výhrady nejsou zcela neoprávněné.

Ale tento problém Kreml nepovažoval za překážku v možných jednáních, jen upozorňoval, že ukrajinská strana musí najít nějaký formát, aby výsledky jednání nebyly právně zpochybnitelné. (Upřímně, stačí potvrzení dohody parlamentem.)

Guardian se však snaží znovu potvrdit obraz Moskvy jako toho, kdo je zodpovědný za pokračování války a nechce jednat. Každý, kdo sleduje vyjádření přímo z Kremlu ví, že Guardian lže. Bohužel, velká část západní veřejnosti se řídí právě informacemi zprostředkovanými přes manipulativní zpravodajství.


Výhled je přitom velmi povzbudivý. Podle Arestoviče, bývalého poradce Zelenského, Putin i velikonočním klidem zbraní Kyjevu vyslal signál: Podívejte se, lněkdy to umíme zastavit, mým rozkazem. Tak si už normálně sedněte s námi za stůl a jednejte.

A Kyjev sice opožděně ale přece reagoval, s tím, že by s Rusy šli do přímých jednání.

To je velmi povzbudivé. Do určité míry to totiž vypadá tak, že oběma stranám je jasné, že se nedá spoléhat na žádné „geniální" vyjednávací schopnosti Trumpa.

Ten jenom chce co nejvíce vyždímat Ukrajince, dokonce si nárokuje kontrolu nad plynovodem, což nevyhovuje ani Ukrajincům ani Rusům. A Rusům Trump nenabízí žádné bezpečnostní garance. V podstatě se chová k Putinovi tak, jak Putina zobrazuje západní tisk: Vždyť vám nabízím „deal",  a skvělý: vy si vezměte jednu část Ukrajiny, já to posvětím, a já si vezmu jako protektorát druhou.

Jenže toto Rusové nepotřebují, oni potřebují vojenský neutrální území až po Užhorod a další bezpečnostní záruky.

A tak, i pod tlakem toho, že Rusové nyní již nezastavitelně postupují, Kyjev už se moc nechce nespoléhat na Američany a chce  jednat s Rusy napřímo. Hned poté, co tento týden absolvuje v Londýně rozhovory s Brity, Francouzi a Američany.

V celé skládačce ale chybí jedna obrovská část: Vůle pomoci míru ze strany EU a její aktivní pomoc.

Protože zde vůbec nejde jen o příměří a zahájení nějakého mírového procesu. To nepůjde bez stabilizace situace na Ukrajině. Tam je třeba omezit moc banderovců, kteří částečně infiltrují bezpečnostní aparát, zejména ministerstvo vnitra, a jsou schopni nasadit ne malé oddíly ve zbrani. Je třeba zajistit kontrolu nad zbraněmi uvnitř země. Je třeba posílit reálné občanské struktury. Je třeba pomoci v pozitivní komunikaci: jakmile skončí výjimečný stav a začít mluvit o reálných dopadech války, o obětech, situace na Ukrajině může být společensky a politicky velmi výbušná.

Skepse je na místě, protože EU i Británie dosud hrály v mírovém úsilí spíše negativní roli.

Ale mezinárodní situace se za poslední týdny značně změnila, a tak zůstává malá, maličká naděje, že kroky Kyjeva a Moskvy směrem k míru konečně podpoří i Berlín, Paříž, méně pravděpodobně Londýn, a také Brusel.

S těmi mírovými náladami je to sice jako na houpačce, jednou to vypadá pozitivně, pak se najednou vyjádření změní. Ale tím, že je postupně z konfliktu jedna strana, ukrajinská, již značně vyčerpaná, šance na to, že se to všechno letos nějak ukončí, přece jen rostou.

Ještě kdyby k tomu mírovému procesu přispěl i západní tisk tím, že přestane lhát.

(rp,prvnizpravy.cz, fb, foto:arch.)


Anketa

Senát (horní komoru Parlamentu ČR) byste: