Americký prezident Donald Trump čelí složité diplomatické situaci v otázce ukončení války na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin sice nezamítl americký návrh bezpodmínečného 30denního příměří, avšak zároveň jej neakceptoval. „Myšlenka jako taková je správná […] ale je třeba o některých věcech jednat,“ uvedl Putin ve čtvrtek. Tento postoj naznačuje, že mírové urovnání konfliktu nebude snadné.
Trump se netají svým přáním konflikt rychle ukončit. „Musíme to rychle vyřešit,“ prohlásil před novináři. Avšak jeho administrativa si musí uvědomit, že touha po rychlém diplomatickém úspěchu nesmí převážit nad dlouhodobými americkými zájmy. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by to vést k dohodě, která by Spojené státy zavázala k nevýhodným ústupkům.
Putinova zdrženlivost v otázce příměří je pochopitelná. Ruská armáda má momentálně na bojišti převahu a Kyjev se nachází v obtížné situaci. Příměří by Ukrajině umožnilo přeskupit se a doplnit síly, což je scénář, který Moskva nechce připustit. Na druhou stranu by pauza ve válce mohla prospět i ruským silám, avšak Ukrajina potřebuje takovou přestávku mnohem více.
Putin proto zatím nemá důvod s příměřím souhlasit. Místo toho se snaží zvýšit tlak na Kyjev, aby si vyjednal výhodnější pozici před případnými mírovými rozhovory.
Trump má několik možností, jak Putina přimět k jednacímu stolu. Jednou z nich je hrozba dalších ekonomických sankcí, jak naznačil již v lednu. Druhou možností je zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Avšak ani jeden z těchto kroků nemusí být efektivní, komentuje situaci britský portál UnHerd.com.
Putin sice příměří neodmítl, ale naznačil, že jeho podpora závisí na splnění určitých podmínek. Mezi ně patří i řešení „kořenových příčin“ ruské invaze z roku 2022, tedy požadavek na neutralitu Ukrajiny, její vyloučení z NATO a zajištění, že se na jejím území nebudou nacházet žádné americké nebo evropské vojenské síly.
Tato podmínka však nemusí být pro Washington nepřijatelná. Trumpova administrativa již v minulosti odmítla možnost vstupu Ukrajiny do NATO a vyloučila i přímé bezpečnostní záruky nebo rozmístění amerických vojáků v zemi.
Možnost evropského zapojení, například nasazení mírových jednotek vedených britskými a francouzskými silami, je však spíše nereálná. Evropa není schopna takovou misi realizovat bez americké logistické podpory a zároveň jí chybí politická vůle k takovému kroku.
Nejrealističtější cestou, jak zajistit budoucí bezpečnost Ukrajiny, se jeví koncept ozbrojené neutrality. Ten by znamenal, že Ukrajina by neměla žádné formální bezpečnostní záruky od NATO nebo USA, ale zároveň by disponovala dostatečnou vojenskou kapacitou k vlastní obraně.
Psali jsme:
Tento přístup je výhodný i pro Spojené státy, protože jim umožňuje omezit dlouhodobé závazky vůči Ukrajině, aniž by ji ponechaly zcela bezbrannou.
Trump a jeho poradci budou muset odmítnout některé z Putinových požadavků, zejména ty, které by drasticky omezovaly vojenské schopnosti Ukrajiny. Pokud má být dosaženo trvalého míru, musí mít Ukrajina možnost se bránit.
Jedním z možných kompromisů by mohlo být vzájemné ujištění mezi Kyjevem a Moskvou o geografických omezeních pro rozmístění vojenských sil, dalekonosných útočných systémů nebo vojenských cvičení. Taková dohoda by mohla vést k ruským ústupkům, zatímco by Ukrajina získala určitou formu bezpečnostních záruk.
Pro Spojené státy je klíčovým cílem snížení vlastní účasti v konfliktu. Washington usiluje o snížení výdajů na Ukrajinu a minimalizaci rizika přímého střetu s Ruskem.
Trumpova administrativa proto bude muset najít úzkou cestu mezi dosažením mírové dohody a zabráněním scénáři, kdy by se USA zavázaly k dlouhodobé přítomnosti nebo by Ukrajina zůstala příliš slabá na vlastní obranu.
Pokud se nepodaří dosáhnout vyvážené dohody, může být pro Spojené státy lepší žádnou dohodu neuzavírat, než se nechat zatáhnout do nevýhodné situace.
Mírová jednání mezi Washingtonem, Moskvou a Kyjevem proto budou zásadní nejen pro budoucnost Ukrajiny, ale i pro strategické zájmy USA v Evropě.
(dan, UnHerd.com, repro: livenowFOX)
