Do ČSSR vpadlo 21.srpna až 750 tisíc vojáků

politika

V noci z 20. na 21.srpna 1968 vstoupila do Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy. Jako internacionální pomoc proti "kontrarevoluci" v ČSSR. Zemi postupně obsadilo až 750 tisíc vojáků.

Do ČSSR vpadlo 21.srpna až 750 tisíc vojáků
Z invaze v srpnu 1968
21. srpna 2023 - 08:40

Invaze do Československa se v noci z 20. na 21. srpna zúčastnilo v prvním sledu 100 tisíc vojáků, 2300 tanků a 700 letadel, postupně se ale počty zvýšily na 750 tisíc cizích vojáků, 6000 tanků, 2000 děl a 800 letadel. Okupační vojska přijela na pozvání protireformních československých komunistů.

Sovětské velení rozdělilo jednotky do tří skupin: Skupina A, tvořená sovětskými a polskými divizemi, nastoupila ze severu z prostoru Legnice-Krakov. Z NDR mířila do severních Čech sovětská vojska s několika německými jednotkami ze směru Görlitz, Žitava, Drážďany a Klingenthal. Obsazení hlavně slovenského území pak měla na starosti jižní skupina C z maďarského Rábu, složená kromě sovětských jednotek také z maďarské motostřelecké divize a jednoho bulharského pluku.



V prvních dnech po 21. srpnu se tedy na českém území nacházelo třicet sovětských divizí, z toho pět tankových a dvě výsadkové, tři polské divize (z toho dvě tankové, celkem 24 tisíc vojáků a 650 tanků), jedna maďarská motostřelecká divize (10 tisíc vojáků a 180 tanků) a dva bulharské motostřelecké pluky (asi 2200 vojáků). NDR se invaze účastnila pouze symbolicky s asi 250 vojáky.

Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků. Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 000 lidí z republiky (70 000 okamžitě po invazi). Sověti měli během invaze 104 mrtvých.

Jičín si připomíná tragické výročí srpnové okupace

K 4. listopadu 1968 se počty okupantů snížily, území opustily všechny nesovětské jednotky, Sověti v Československu nechali pět pozemních divizí a jednu divizi letectva. Ty na našem území zůstaly až do července 1991, kdy území Československa opustil poslední sovětský voják.

V čele tehdejšího Sovětského Svazu a tedy i vrchním velitelem sovětské armády a Varšavské smlouvy byl v letech 1964-1982 Ukrajinec Leonid Brežněv.

Varšavská smlouva byl vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku, existující v letech 1955 až 1991. Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě. Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup NSR do NATO.

NATO: Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt. Byl založen 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy. Reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující v roce 1954 vstup NSR do NATO bylo v roce 1955 založení tzv. východního bloku nazývaného Varšavská smlouva. Ta byla po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR v roce 1991 rozpuštěna.

(rp,prvnizpravy.cz, foto: arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?