„Domnívám se, že teď je ten pravý okamžik diskutovat o tom, jak se rychleji dostat z této válečné situace,“ prohlásil Scholz.

Zásadní je přitom jeho výrok, že Rusko by mělo být součástí budoucích mírových rozhovorů. Scholz, který se v pátek setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl, že „určitě dojde k další mírové konferenci,“ přičemž Zelenskyj údajně souhlasil s tím, že „Rusko musí být přítomno.“

Tento přístup, jak uvádí portál UnHerd.com, představuje výrazný posun oproti Ukrajinskému mírovému summitu, který se konal letos v létě ve Švýcarsku bez účasti Ruska. Západní postoj „Nic o Ukrajině bez Ukrajiny“ se tak začíná proměňovat, což někteří považují za nevyhnutelné, zatímco jiní za kontroverzní.

Motivace za tímto posunem jsou však složité a zdá se, že se evropští lídři, jako je Scholz, čím dál více přiklánějí k zájmům, které nejsou nutně v souladu s nejlepšími zájmy Ukrajiny. Pouhé dva dny před tímto rozhovorem byla zveřejněna nová data, která ukázala horší než očekávaný propad německé průmyslové produkce, která v červenci poklesla o 2,4 % oproti předchozímu měsíci. Odborníci nyní naznačují, že slabost německého průmyslu bude pravděpodobně znamenat stagnaci německé ekonomiky po zbytek roku.



Tento pokles má dopad i na další země střední Evropy, jejichž ekonomiky jsou na Německu závislé, jako například Maďarsko a Českou republiku, které rovněž zaznamenaly zklamání v oblasti průmyslové výroby.

Ekonomové tvrdí, že za slabostí průmyslu již nelze vinit pouze vysoké ceny energií a že rostoucí konkurence z Číny je zásadním faktorem tohoto problému. Peking totiž využívá evropské zelené energetické revoluce a stává se lídrem v oblasti výroby levných elektrických vozidel a jejich komponentů. Pouze v sektoru elektromobilů má EU s Čínou obchodní deficit ve výši 8,8 miliardy eur, což ohrožuje pracovní místa v Evropě. Hlavní výrobci, jako například Volkswagen, již omezují výrobu elektromobilů ve svých evropských továrnách.

V pondělí zveřejněná zpráva o konkurenceschopnosti EU, kterou vypracoval bývalý italský premiér a šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, vyzývá k nové průmyslové strategii pro Evropu, aby čelila „existenciální výzvě“ v podobě této krize konkurence. Avšak vzhledem k tomu, že odborníci předpovídají tisíce dalších ztrát pracovních míst pouze v německém průmyslu, nemají lídři jako Scholz čas čekat na výsledky dlouhodobých strategií.

Psali jsme:
Připravuje Miroslav Kalousek politické zemětřesení?

Boje s ekonomickou hrozbou ze strany Číny v době, kdy se EU zavázala k dosažení uhlíkové neutrality, budou představovat nejtěžší zkoušku ekonomické síly unie. V tomto kontextu se pokračující financování dlouhodobě patové situace na Ukrajině jeví jako méně atraktivní. Zvláště pro Kyjev je smůla, že tíhu průmyslového souboje s Pekingem nesou především středoevropské státy, které dosud patřily k nejštědřejším podporovatelům Ukrajiny.