Diktátorské režimy, perzekuce odpůrců a všudypřítomný stát

politika

Historie nám ukázala, že mezi diktátorskými režimy na celém světě existuje mnoho společného. Takže tady jsou jednotlivé znaky, bez konkrétního pořadí důležitosti. 

Diktátorské režimy, perzekuce odpůrců a všudypřítomný stát
Ilustrační foto
10. srpna 2023 - 07:01

Možná se vám některé body mohou zdát povědomé a také jejich větší a rozšiřující se počet může vyvolávat pocit nastupující diktatury v nějakém státě.

Zmanipulované volby
Diktátorské režimy si uvědomují, že svět na ně pohlíží se zděšením kvůli jejich represím vůči občanům. Proto pořádají pravidelné volby, kde je o výsledku rozhodnuto předem. Vůdce pomazaný establishmentem vždy vítězí s nebývalou většinou.

Aby se dosáhlo tohoto drtivého vítězství, sčítání je zmanipulováno, elektronické hlasovací stroje jsou falšovány, opoziční kandidáti jsou bezdůvodně špiněni, volební pravidla zmanipulována tak, aby usnadnila snadné zmanipulování, a neutrální pozorovatelé jsou zakázáni.

Ovládání médií
V autoritářských zemích jsou média propagandistickým křídlem režimu. Každá slabika, která se objeví, je schválena režimem. Mohou existovat různé zpravodajské kanály, ale všechny vytrvale sledují skupinové myšlení. Porušovatelé jsou vykázáni z hlavního proudu. Režim vždy usiluje o pronásledování a zakazování nepřátelských médií.

Perzekuce odpůrců
Režim ví, že nový odvážný nápad funguje jako plamen, který zapálí celý les. Proto neustále hledají sebemenší náznak nesouhlasu. Cílem je potrestat odpůrce dříve, než mohou způsobit škodu. Slouží také jako odstrašující prostředek pro aspirující disidenty.

Vzdělávání se stává vymýváním mozků
Nejlepší způsob, jak rozdrtit rebelii, je zaměřit se na potenciální rebely, když jsou mladí. Stejně jako zábava jsou osnovy šité na míru tak, aby oslavovaly režim a očerňovaly odpůrce. Když mladí, kteří konzumují tuto osnovu, vyrostou, stanou se slepými a zarytými zastánci.


Množství hoaxů
Režimy vědí, že lidi je třeba mít pod kontrolou. Vědí, že nic neovládá mysl lépe než strach. Proto propagují hoaxy a dokonce jdou do rozsahu inscenování hoaxů. Nacisté zapálili  Říšský sněm, svalili vinu na své odpůrce a použili požár k pozastavení občanských svobod.

Uzamčení
Režim se vždy obává lidového povstání, a proto k omezení pohybu stále používá blokování, karantény a zákaz vycházení. Dlouhotrvající blokády mají škodlivý vliv na psychiku člověka. Režimy vědí, že zdrcený duch se jen zřídka bouří.

Cílení na politické oponenty
Režim se vždy bojí populistických nebo lidových hnutí a zaměřuje se na zacílení a zničení současných vůdců.

Falešná opozice
Aby režim demonstroval své „odhodlání k demokracii“, vždy zajišťuje existenci opoziční strany. Tato strana je jako věrný pes, který se plazí, poslouchá a klaní se, když je požádán. Mohou říkat správné věci a předstírat, že jsou kritici, ale když přijde čas, staví se na stranu režimu.

Zaměření na náboženské instituce
Marx skvěle řekl, že náboženství je opiem mas. Režimy vědí, že víra v nejvyšší bytost může lidi proti nim beze strachu sjednotit. Náboženství také poskytuje morální vedení občanům, což by je opět mohlo vést k tomu, že se stanou odpůrci. Pak je důležité mít církve na svojí straně.

Ovládání státního aparátu
Voltaire o bývalém státě Prusko prohlásil, že „zatímco většina států má armádu, pruská armáda má stát“. V současné době je to hluboký stav, který ovládá „vůdce“, který je buď duševně nezpůsobilý, nebo dobrovolně servilní, nebo obojí.

Stálá nejnižší třída
Režim ví, že finanční nezávislost vede k nezávislé mysli, která se brzy začne bouřit. Proto zajišťují, že masy jsou vždy hladové a potřebné. Tato stálá podtřída přežívá z vládních dotací a sociálních dávek a je neustále vděčná. Členové režimu jsou od těchto útrap izolováni.

Psali jsme:

Všudypřítomný stát
Režim chce zajistit, aby byl přítomen a mohl sledovat každý aspekt občanů. Může to být dietní omezení, to zní neškodně. Mohlo by se jednat o monitorování komunikace nebo finančních transakcí s odkazem na teroristickou hrozbu. To často vede k autocenzuře ze strany občanů.

Mandáty a diktáty
Občan je často vystaven diktátu, kterému nezbývá nic jiného, než se mu podřídit. Mohlo by se jednat o aktivity, jako je prokazování loajality k režimu nebo dokonce věrnostní postupy.

Na závěr otázka. Co chce každý člověk od demokracie?
Jednoslabičná odpověď je obvykle „svoboda“.
To je svoboda žít, jak se člověku zlíbí, aniž by byl sledován nebo souzen. Je to svoboda vyjádřit se beze strachu z odplaty. Je to svoboda vydělávat si na živobytí v systému založeném na zásluhách.

(böhm, prvnizpravy.cz, foto: red.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?