Běžní uživatelé sociálních sítí nevědí prakticky nic o tom, co jednotlivé digitální platformy provádějí s daty, která získaly připojením individuálních uživatelů k těmto sítím a díky jejich interakcím s nimi. Sociální platformy tak disponují velkým množstvím detailních informací o uživatelích internetu a využívají je ve svůj prospěch prostřednictvím prostředků umělé inteligence.

V popisované problematice se jedná o situaci, kdy z ohromného množství tzv. velkých dat (Big Data) vyvstanou skryté vzory (vzorce) různých charakteristik zkoumaných souborů souvisejících dat (včetně dat osobních), jež jsou na rozdílod algoritmů umělé inteligence těžko dostupné, zjistitelné a zpracovatelné lidskou myslí.

Jde o situaci, která přináší i další rizika plynoucí právě z existence odhalení těchto skrytých vzorů a jejich aplikací na řízení společností a jevů, které tuto zásadní změnu budou doprovázet, a které jsou zatím jen těžko představitelné  - a tím i obtížně uchopitelné. Tyto jevy ovšem budou mít zcela zásadní dopad na budoucí společenské uspořádání.

Představitelé Evropské unie, zejména pak Evropské komise tvrdí, že postupují v našem nejvlastnějším zájmu, když nedávno přijali tzv. Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (což bude v případě jeho schválení norma závazná pro všechny členské státy EU), kterým chtějí pod záminkou umožnění sdílení zdravotnických dat v rámci prostoru EU tyto krajně citlivé  údaje (včetně dalších informací týkajících se chování občanů, jejich sociálního statusu, vlivů životního a pracovního prostředí na zdraví i našich genetických informací) umožnit (téměř) zdarma využívat politikům, státním regulátorům, statistikům či vědcům.

Smyslem Nařízení je těmito daty nakrmit jednotlivé algoritmy umělé inteligence, které budou hledat vzory v získaných datech (ona Big Data) -  údajně pro další využití ve prospěch pokroku a výzkumu. A k tzv. efektivnějšímu řízení společností.  

A to prostřednictvím pouhé změny charakteru používaných dat z tzv. depersonalizovaných (anonymních) na personalizovaná. A to ještě navíc nad skutečným zajištěním předchozí anonymizace těchto dat visí oprávněně velký otazník pochybností.  Stejně tak jako nad personalizací anonymních dat na základě jejich shody či podobnosti s již známými daty.

Nepochybujeme ani o tom, že i anonymizovaná data občanů lze využít k mnoha účelům, které mohou např. upřednostnit (či poškodit) určitou vybranou názorovou, etnickou, sociální či jinou skupinu obyvatel na základě vybrané charakteristiky.

Vzhledem k jejich nevyčíslitelné ceně a hodnotě budou tedy všechna tato data vystavena velkému nebezpečí zcizení či zneužití k nejrůznějším nekalým účelům. K účelům, které mohou nevratně poškodit společnost, populaci nebo jednotlivé osoby, a to například pod rouškou bohulibého výzkumného altruismu ve prospěch lidstva.

Slibovaný ráj digitalizace společnosti a používání „smart“ zařízení se senzory, které se začínají stále častěji objevovat ve všech přístrojích běžné denní potřeby a využití, tedy zařízení, která odesílají různá osobní data prostřednictvím internetu ke zpracování a využití kdoví kam, jsou  -  a hlavně budou - oním hlavním zdrojem pro krmení hydry budoucího Velkého bratra všeobecného dozoru a dohledu.

Původní význam pojmů demokracie a svoboda bude tedy pravděpodobně opuštěn či přeformulován. Bude vytvořena jiná, „inovovaná“ demokracie a svoboda, dokud nebudou upřednostněny jiné zásadní společenské formy k centralizaci směřující společnosti.

Dosažení výše uvedených cílů může být přitom poměrně hladké a snadné. Stačí postupné zavádění navazujících kroků, které budou občanům interpretovány jako nezbytné a nutné pro zajištění dobra, blahobytu, klidu a míru.  Bezpochyby by to bylo spojeno s myšlenkovou manipulací a potlačováním těch názorů, které by byly v rozporu s cíli mocenských elit.  Systémům umělé inteligence by bylo umožněno identifikovat jejich šiřitele, případně je i trestat finančními nebo jinými sankcemi.

Například společenskou dehonestací, omezením přístupu k zábavě, k cestování, k atraktivním zaměstnáním, ke zdravotní či sociální péči apod. Obzvláště zatvrzelí názoroví odpůrci by samozřejmě byli vystaveni tvrdým prostředkům ostrakizace – až po vyloučení ze systému datové společnosti, omezení osobní svobody atd.

Pokud bude každý jednotlivý člověk pod dohledem systémů umělé inteligence, potom bude téměř zcela nemožné chovat se jiným způsobem než tím, který bude lidem vnucen algoritmy umělé inteligence na základě zadání konkrétních subjektů a osob z prostředí politické, mocenské či ekonomické elity.

Je tedy na místě otázka, kde tyto nadbytečné energetické zdroje budou získány - při předpokládaném nedostatku elektrické energie v následujících desetiletích z důvodu postupného vyčerpání fosilních paliv a v kombinaci se zákazem jejich využívání v důsledku tzv. Green Dealu.

Zavedení systémů umělé inteligence může tedy i výrazným způsobem urychlit vypuknutí vážné energetické krize v blízké budoucnosti, pokud nebude objeveno a aplikováno jiné dlouhodobé udržitelné řešení globálního zdroje stálé energie. Bez dostatečného přísunu energie nemohou algoritmy umělé inteligence fungovat a společnost na nich závislá, by musela téměř veškerou disponibilní energii směrovat primárně pro jejich potřebu. A to se všemi důsledky na kvalitu života jednotlivých občanů.

Záměry jednotlivých soupeřících velmocí a mocensko-politických či nábožensko-ideologických bloků, a tím i zadání cílů algoritmům umělé inteligence, mohou být rozdílné. Prostředky použité pro dosažení daných cílů budou ale vždy velmi podobné, anebo téměř stejné. A i pokud budou tyto cíle různé, použití metod centrálního individualizovaného řízení jednotlivými soupeřícími bloky povede s velkou pravděpodobností k vytvoření společnosti dozoru a dohledu v každém z nich.Vše také rovněž může, byť nutně nemusí, vyústit ve vznik jediné globální světové vlády, která bude prosazovat cíle jediného (vítězného) názorového proudu.

Čeká nás taková budoucnost nebo je to jenom výplod divoké fantazie autorů tohoto textu? Možná nám na to odpoví blízká budoucnost, pokud se již tyto obavy netýkají (minimálně částečně) i současnosti.

Pokud většinová populace nepochopí podstatu a povahu rizik zneužívání osobních dat v dostatečném předstihu, model společnosti dozoru a dohledu se již brzy zformuje natolik pevně, že pravděpodobnost jeho jakékoli významnější korekce se bude limitně blížit nule. V každém případě je nutno zachovat maximální bdělost a nepodléhat svodům výhod neomezené digitalizace a nezodpovědného předávání osobních dat z našeho života komukoli se toho zamane. Taktéž je třeba si zachovat naše soukromí a vlastnictví, nad kterým budoucí společnost dozoru a dohledu nebude mít kontrolu a moc.

Digitální technologie mohou být dobrý sluha, ale zároveň i mimořádně zlý a despotický pán. Záleží jenom na lidech, kteří je budou využívat, zadávat jím cíle a krmit je patřičnými daty, jak s touto mocnou silou informačního věku naloží.

Jakákoli odchylka od zvyklostí, které budou vyhodnoceny jako žádoucí, bude nemilosrdně eliminována, zcela v duchu Mussoliniho definice totalitarismu - „vše, co není zakázané, je povinné“.

Nakonec se může lidská společnost stát pouhým bezduchým servisním mechanismem pro technickou superinteligenci. V nejhorším možném scénáři nelze vyloučit ani exterminaci, či výrazně rychlý úpadek, lidstva jako celku, a to buď záměrem umělé superinteligence, náhodnou chybou, vytvořením všeobecné závislosti na tomto systému a jeho následným kolapsem, či postupnou (ale rychlou) degenerací lidských schopností - anebo kombinací všech těchto příčin.

Lze tedy konstatovat, že pro další vývoj lidstva je nutné zachovat svobodu jeho řízeného chaosu jako protipól centralistických tendencí, které přináší informační věk. Bez lidské kreativity, která vyvstává právě z tohoto chaosu, nebude možné zajistit další svobodný rozvoj formující se lidsko-technologické civilizace – ať už je určením člověka ve vesmíru jeho poznávání, či cokoli jiného.

Pojďme o tom vážně diskutovat, je nejvyšší čas!

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX