Jedním z nejvíce znepokojivých fenoménů současné doby je „zužující se horizont důvěry“. V době, kdy se dezinformace šíří volně, a to nejen z úst politiků, ale i z různých zájmových skupin napříč politickým spektrem, se skepticismus stává běžným postojem mnoha občanů. Důvěra v instituce - kdysi základní pilíř demokratické společnosti - je nyní stále více erodována, což má neblahé důsledky pro každý aspekt našeho života.
Když ztratíme důvěru v instituce, neovlivňuje to pouze naše vnímání politiky nebo vládních narativů. Lidé se začínají nedůvěřovat radám, které jim poskytují lékaři, a pochybovat o integritě médií, která by měla být garantem objektivních informací. Tato krize důvěry proniká hluboko do společenské tkáně a stává se hrozbou, kterou nelze ignorovat.
Důvěra je základním prvkem fungující ekonomiky. Když spotřebitelé a investoři věří, že systém je stabilní a transparentní, jsou ochotni utrácet a investovat. Když ale začnou pochybovat, váhají. A toto váhání je časovanou bombou pro ekonomiku. Spotřebitelé se obávají, že budou oklamáni nebo zneužiti, což vede k útlumu spotřeby a investic. Firmy pak čelí nejistotě, což brzdí jejich růst a inovace.
Není pochyb o tom, že tento stav důvěry, nebo spíše její nedostatek, je výsledkem systematického úsilí těch, kteří mají zájem na rozdělení a manipulaci veřejného mínění. Politické a zájmové skupiny, ať už levicové nebo pravicové, používají moderní technologie a sociální sítě k tomu, aby rozšířily své dezinformační kampaně. Výsledkem je zmatení a rozdělení veřejnosti, která se čím dál více utíká do bublin, kde jsou potvrzovány její vlastní názory, místo aby hledala objektivní pravdu.
Autoritářské vlády na tento rostoucí nedostatek důvěry reagují s vlastním nebezpečným nástrojem – cenzurou. Místo toho, aby se snažily obnovit důvěru prostřednictvím transparentnosti a zodpovědnosti, uchylují se k potlačování informací a manipulaci veřejného prostoru. Pod záminkou „boje proti dezinformacím“ zavádějí přísnější zákony a kontrolní mechanismy, které omezují svobodu projevu a nezávislost médií. Tímto způsobem se snaží upevnit svou moc, ale ve skutečnosti jen prohlubují skepsi občanů. Lidé cítí, že jim je záměrně zamlžována pravda, což jen dále posiluje jejich nedůvěru a polarizaci společnosti. Tato taktika cenzury není řešením, ale dalším krokem k destabilizaci demokratických hodnot a ekonomické jistoty.
Psali jsme:
Je nezbytné, aby se média, akademici a odborníci postavili proti tomuto trendu a nabízeli veřejnosti kvalitní a ověřené informace. Naše společnost se musí vrátit k principu důvěry v instituce, které garantují nejen naši politickou, ale i ekonomickou a sociální stabilitu.
(kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
