Připomeňme si, co se odehrávalo několik hodin před vpádem vojsk států Varšavské smlouvy v roce 1968:

17.00 anonym telefonicky informuje zpravodaje ČTK v Budapešti, že o půlnoci začne vojenské obsazování Československa. Žádá o okamžité předání této informace vojenskému přidělenci zastupitelského úřadu. V 

18.10 tuto zprávu předává čs. velvyslanec Púčik do Prahy

20.00 sovětský velvyslanec v USA Anatolij Dobrynin navštěvuje prezidenta Lyndona Bainese Johnsona a informuje jej o nadcházející invazi armád pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa. Johnson krátce po tom svolává mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti

21.05 na vojenském letišti v Brně-Tuřanech přistál sovětský speciál Antonov An-24 s dvacítkou civilistů v uniformách Aeroflotu, ve skutečnosti se jednalo o příslušníky KGB

21.52 na 1etiště v Ruzyni přiletěl z Moskvy civilní speciá1 An-12. Letadlo zůstalo stát na stojánce Aeroflotu, nikdo z něj nevystoupil

21.40 čs. hranice překročily v prostoru Vejprt dva sovětské tanky a dva obrněné transportéry. Po chvíli se vrátily zpět na území NDR

22.20 na 1etiště v Ruzyni přilétá speciá1 Il-14 ze Lvova. Vystoupilo z něj asi 25 civilistů, kteří po setkání s náčelníkem OPK Ruzyně plk. Stachovským a velitelem letky MV pplk. Eliášem odjeli do města

23.00 osádka letounu An-12 na Ruzyni požádala o povolení ke spuštění motorů letadla, údajně kvůli provedení motorových zkoušek. Ve skutečnosti motory sloužily jako energetický zdroj pro činnost elektronických naváděcích systémů

23.00 začalo ze vzduchu i ze země masivní elektronické rušení signá1ů čs. radarových stanovišť. Jeho ozvuky se projevily i na obrazovkách radarů západních zpravodajských služeb

23.00 vojska pěti zemí Varšavské smlouvy (SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR) překročila čs. hranice. Nejsilnější vojenské uskupení složené z divizí Severní skupiny sovětských vojsk v Polsku, 2. polské armády, 38. sovětské armády Příkarpatského vojenského okruhu, 11. gardové tankové armády Pobaltského vojenského okruhu (asi 12 divizí podporovaných jednotkami 4. a 9. letecké armády) postupovalo na Jablonec nad Nisou, Náchod, Hradec Králové, Olomouc, Ostravu a Žilinu. V NDR bylo k invazi připraveno zhruba 9 divizí (sovětská 1. gardová tanková a 20. gardová motostřelecká armáda, východoněmecké 7. tanková a 11. motostřelecká divize a 12. pohraniční brigáda speciálně zřízená pro tuto operaci) podporovaných sovětskou 24. leteckou armádou, které měly postupovat na Prahu, Plzeň a podél jihozápadních hranic ČSSR. Jednotky Jižní skupiny sovětských vojsk posílené o zesílenou 8. maďarskou motostřeleckou divizi (celkem 6-7 divizí) s 36. sovětskou leteckou armádou a maďarskou leteckou jednotkou zahájily postup na Bratislavu a Břeclav. Z prostoru Užhorodu nastupovala část 38. armády doplněná bulharským 12. motostřeleckým plukem ve směru Košice-Banská Bystrica. Počet vojáků prvního sledu, kteří se bezprostředně účastnili invaze, je odhadován na 70 000 mužů a 1800 tanků z Polska, 35 000 vojáků a 1300 tanků z NDR, 40 000 vojáků a 1500 tanků z Maďarska; spolu s nimi přešlo hranice na 20 000 mužů týlních oddílů, speciálních technických útvarů a policie, celkem se jednalo o 160 000 mužů a 4600 tanků

23.00 na Hlavní správu StB došlo z oddělení pohraniční kontroly v Cínovci hlášení o narušení čs. hranice cizími vojsky. Podobné zprávy přicházejí vzápětí z dalších OPK. Krátce na to jsou všechna spojení přerušena. V téže době jsou dány pokyny skupině podporovatelů invaze v StB k zahájení obsazování objektů MV

23.00 ministr národní obrany gen. Martin Dzúr hovoří telefonicky s ministrem obrany SSSR maršálem A. A. Grečkem, který jej varuje před ozbrojeným odporem vůči vojenským jednotkám vstupujícím do ČSSR

23.00 skupina sovětských důstojníků se dostavila do budovy Generálního štábu, kde se snažila zabránit jakémukoli ozbrojenému odporu československé lidové armády (ČSLA)

23.00 vedoucí sekretariátu ministra vnitra J. Pavla telefonicky sděluje předsedovi vlády O. Černíkovi, že vojska překročila státní hranice. Černík nevěří a žádá o prověření zprávy. Politbyro ÚV KSČ (PÚV KSČ) v této době stále ještě jednalo, protáhlo se projednávání materiálů pro XIV. sjezd KSČ. Na pořad jednání se proto teprve dostávala zpráva skupiny Indra – Kolder – Biľak o politické situaci v Československu, která měla podle autorů být ideovým zdůvodněním invaze a měla získat souhlas členů předsednictva ÚV KSČ se vstupem vojsk

23.05 v Českém Těšíně byli sovětskými vojáky zadrženi na strážnici dva příslušníci VB. Byli odzbrojeni a propuštěni až po dvanácti hodinách. V počátečních dnech okupace docházelo z zadržování příslušníků ozbrojených složek okupačními vojáky po celé republice

23.21 letoun Il-14 odlétá z Ruzyně směrem na Lvov

23.30 gen. M. Dzúr se vrací na ministerstvo národní obrany, svolává poradu Vojenské rady a telefonicky oznamuje O. Černíkovi, že vojska Varšavské smlouvy obsazují Československo

23.30 velvyslanec SSSR S. V. Červoněnko přichází k prezidentovi Ludvíku Svobodovi a oznamuje mu, že na žádost stranických a státních představitelů překročila vojska hranice Československa. Vzápětí je prezident telefonicky požádán, aby se dostavil na schůzi PÚV KSČ

23.35 zahájila skupina příslušníků StB akci k zajištění ruzyňského letiště pro přílet sovětských výsadkářů

23.40 O. Černík přerušuje zasedání PÚV KSČ zprávou, že cizí vojska obsazují ČSSR

23.45 náměstek ministra vnitra plk. Šalgovič, který se v čele skupinky pracovníků ministerstva vnitra podílel na přípravě a provedení invaze, nařizuje zesí1it ochranu objektu ÚV KSČ a budovy ministerstva vnitra na Letné a posílit ochranu všech členů PÚV KSČ (mimo Koldera, Biľaka a Indry, kterým poskytují ochranu příslušníci II. správy HS-StB). Nařizuje také převzetí vedení I. správy ministerstva vnitra (rozvědky) Před půlnocí se do budovy Čs. rozhlasu v Praze dostavil bývalý ústřední ředitel M. Marko s tím, že jej posílá Dubček, aby zajistil odvysílání nějaké důležité zprávy

24.00 na hlavní správě StB (HS StB) je vyhlášena úplná pohotovost