„Deep state neboli tzv. hluboký stát je popisován jako typ vlády tvořený potenciálně tajnými a neautorizovanými mocenskými sítěmi, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní agendu a cíle. I když tento pojem vznikl pravděpodobně původně v Turecku, kde se armáda spojila s organizovaným zločinem v boji proti Kurdům, v principu ho lze využít všude tam, kde si nevolená, paralelní neoficiální mocenská síť prosazuje svou agendu.
Především v demokratických státech se jedná o problém, protože jak víme, tak v demokracii má vládnout lid na základě svých volených zástupců a správa věcí veřejných je vykonávána na základě účasti nebo zapojení všech do politického rozhodování. To, co se dnes nazývá tzv. liberální demokracie, zahrnuje všeobecné, svobodné a tajné volby, rozdělení státní moci v oblasti zákonodárství (parlament), vlády a soudnictví mezi nezávislé orgány (dělba moci) a zaručení základních lidských práv daných Ústavou a Listinou.
Označení Deep state tak není nic jiného, než když lidem nevolené mocenské sítě (mj. tajné služby, armáda, zájmové skupiny atd) prosazují svou agendu pomocí buďto neoficiálních vazeb na volené politiky nebo také možná pomocí informací o těchto politicích, se kterými tyto mocenské sítě disponují, česky řečeno vydíráním.
Praootcové demokracie si zcela jasně uvědomovali, že ne vždy se cíle a agenda tajných služeb (ale i armády) kryje s cíli a agendou právního demokratického státu. Jednoduše bychom mohli říct, že kdo dlouho hraje špionážní hry, může vidět nepřítele v každém člověku, co se třeba názorově odchýlí od jimi stanovené černé a bílé, tj přítele a nepřítele. Proto do demokratického zřízení stanovili několik prvků kontroly, aby se hra na vojáky nebo agenty neutrhla ze řetězu.
Promiňte, že tady píšu to, co by zřejmě každý občan žijící v demokracii asi měl vědět, ale není od věci, právě v situaci, ve které se nacházíme, si základní teorii znovu zopakovat. Jakkoli mohou někteří namítat, že tajné služby nebo armáda přece chrání stát a proto pracují v principu pro dobrou věc a nejedná se o nic negativního, tak jedním dechem můžeme na tuto námitku odpovědět, že kdyby tomu bylo tak jednoduché, nepotřebujeme liberální demokracii ale stačí nám vojensko-zpravodajská junta a můžeme ušetřit hodně peněz za celý ten demokratický "šnikšnak".
Ale proč o tom znova píšu? Protože mi fakt, uvedený v komentáři Daniela Kaisera v Echu24 s názvem "Mcfialismus" zcela vyrazil dech. Daniel píše zcela zásadní poznámku, že přílepek k tzv. Lex Ukrajina, který se týká nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc - podle svědectví zevnitř vládního tábora - vylobbovaly tajné služby.
Nemohl jsem tomu uvěřit a tak jsem se Daniela zeptal ještě jednou osobně a on mi potvrdil, že tuto informaci má opravdu od dobrého zdroje.
Pokud Daniel píše, že si to tajné služby vylobbovaly, ptám se která z nich. Zatímco zpravodajské služby jako Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství shromažďují především informace z jiných zemí a o jiných zemích, je to BIS, která se zabývá především domácí kontrašpionáží, ochranou ústavy a bojem proti terorismu ve vlastní zemi. Moje domněnka je tedy, že tento trestný čin si vylobbovala především BIS, která není podřízena žádnému ministerstvu a kterou řídí člověk, co se oproti zvyklostem rád poslouchá, má možná politické ambice, kterého ze zcela oprávněného důvodu minulý prezident v této funkci nechtěl a který je v až velice těsném kontaktu s tajnými službami "cizí moci".
Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda, stojí v zákoně. První, kdo na ně má dohlížet je vláda, ale my vidíme, že selhává a nechává se naopak od tajné služby úkolovat. Druhým v pořadí je parlament, ale při dnešní konstelaci hry na dobro a zlo také selhává a stejně selhává i orgán nezávislé kontroly, který byl opětně ustanoven v červnu 2024.
Psali jsme:
Jinak by se nemohlo stát, že BIS zaúkoluje vládu, předepíše jí jak má vypadat nový trestný čin - aby mohla bez kontroly sledovat prakticky každého občana v ČR - a ta se svou většinou ve Sněmovně přílepek v předvánočním čase i přes negativní hodnocení Nejvyššího soudu a přes oprávněné protesty opozice protlačí Sněmovnou. V době míru, protože Česká republika ve válce není (není vyhlášen válečný stav a ani stav ohrožení státu nebo nouzový stav), tak bude moci BIS sledovat prakticky každého občana v České republice, u kterého může kdosi rozhodnout, že "možná" pracuje pro cizí moc.
Selhaly veškeré kontrolní mechanismy a částečně selhala i dělba moci, poslední pojistkou tak budou soudy. Ty ale jak víme pracují pomaleji a než tento antidemokratický přílepek, který dokonce omezuje práva všech občanů dané Ústavou, dostanou na stůl, bude již možná konec volebního příštího roku.
Pokud tedy máme pojem Deep state a tento popisuje paralelní sítě moci spojené často i s částí volených politiků, tak by se jím velice jednoduše dalo popsat to, co se právě nyní snaží BIS v České republice prosadit - policejní stát. Také by se to dalo právě v ohledu na volební rok nazvat zneužitím moci ze strany současné vlády, protože můžeme tušit, že první na řadě, kdo bude odposloucháván a sledován v případě schválení tohoto paskvilu, budou pravděpodobně opoziční politici. Stačí, když nebudou mít stejný názor na to, co BIS považuje za černou a bílou - neboli dobro a "zlo", když si BIS svévolně vyhodnotí, že jsou možná neoprávněné činní pro cizí moc, třeba proto, že se setkají s Ficem, Orbánem, Muskem nebo nedej b-že s Putinem... i když přesně tohle je jejich práce. Pište svým senátorům, tohle je opravdu za čárou,“ uzavřel svůj komentář na facebooku Pavel Šik.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
