Přes rostoucí počet dílčích vítězství odpůrců transgender ideologie, například zákaz puberty blokujících léků pro nezletilé ve Velké Británii či změny v přístupu zdravotnických institucí ve Skandinávii, zůstává Evropa podle některých komentátorů stále hluboce ponořená v ideologii, jejíž dopady se podle nich projevují v řadě šokujících kauz.
V komentáři Jonathona Van Marena publikovaném na serveru The European Conservative se uvádí, že „povrchní odpor nebude stačit“ a že je třeba „zcela odmítnout základní předpoklady transgender hnutí“.
Podle Van Marena je třeba jít ke kořenům celé ideologie. „Musíme odmítnout představu, že muži se mohou stát ženami a ženy muži,“ píše Van Marena a upozorňuje, že právě tato základní teze se stává východiskem pro deformaci soudních rozhodnutí, lékařské praxe i politických reforem napříč evropským kontinentem.
Článek vyjmenovává několik případů, které podle Van Marena ukazují, jak transgender ideologie nejen selhává v ochraně veřejnosti, ale přímo umožňuje zneužívání systému:
• Nizozemsko: 40letý muž obviněný z držení osmi milionů souborů dětské pornografie se po zatčení „přihlásil k ženské identitě“ a údajně nyní čeká na soud ve věznici pro ženy.
• Francie: Gynekolog byl suspendován na měsíc a dalších pět měsíců dostal podmíněně za to, že odmítl vyšetřit 26letého muže, který se identifikuje jako žena, s odůvodněním, že nemá kvalifikaci k léčbě trans pacientů.
• Německo: 38letý trans-identifikovaný muž obviněný z vraždy ostrahy v azylovém zařízení byl umístěn do ženské vazby, kde podle zpráv terorizoval ostatní vězenkyně a požadoval, aby byl oslovován jako „Kleopatra“.
• Opět Německo: Další trans-identifikovaný muž byl odsouzen pouze k deseti měsícům podmíněně za opakované veřejné obnažování, obtěžování dětí a močení na ně. Soud jeho chování interpretoval jako „součást potvrzení ženské identity“.
• Norsko: Mikkel Eskil Mikkelsen, prominentní politik a bojovník za genderovou reformu, spáchal sebevraždu poté, co se přiznal k držení a šíření dětské pornografie.
Van Maren připomíná, že podobné případy by jakékoli jiné politické hnutí „diskvalifikovaly z veřejného života“, zatímco v případě transgender hnutí jsou mnohými médii přehlíženy nebo zlehčovány.
„Každý pravicově orientovaný proud, který by byl zamořen takovým množstvím sexuálních skandálů a deviací, by byl okamžitě zničen. Ale transgender hnutí je stále považováno za pokračování boje za práva homosexuálů, a proto se jen málo novinářů odváží spojovat jednotlivé body do celku,“ uvádí autor v článku.
Přes zmíněnou skepsi připouští Van Maren, že v některých zemích už začíná docházet ke změně přístupu. Důležitým zlomem byla zpráva Cass Review v Británii, která vedla k trvalému zákazu puberty blokujících léků pro nezletilé. Finsko i Švédsko rovněž zvažují podobné kroky. Stále více se také ozývají tzv. detransitioneři, což jsou lidé, kteří podstoupili změnu pohlaví a později litovali.
Psali jsme:
Jenže autor varuje, že tyto úspěchy mohou být dočasné, pokud nebude společnost ochotna odmítnout celý rámec genderové ideologie, nikoli jen její nejextrémnější výstřelky. Jinak bude podle něj transgender hnutí i nadále působit na legislativu, zdravotnictví a vzdělávací systém.
Text Jonathona Van Marena tedy není jen výčtem afér, ale především apelací na politické a kulturní lídry, aby přestali pasivně reagovat a začali aktivně formulovat alternativní vizi založenou na biologické realitě. „Pokud zůstane odpor omezen jen na extrémy, podobné případy se budou opakovat,“ uzavírá autor.
Diskuse o transgender ideologii se v Evropě stává čím dál více polarizovanou. Otázka, kterou Van Maren klade ve svém titulku – „Co bude potřeba, aby Evropané odmítli transgender ideologii?“ – tak zůstává otevřená a je zcela evidentní, že tato debata ještě zdaleka neskončila.
(mar, European Conservative, foto: zai)
