„Seniorům vláda zkrátila valorizace penzí s argumentem nedostatku erárních finančních prostředků, argumentovala přitom dokonce hrozící “hospodářskou škodou”, což je samo o sobě nehorázné vůči vlastním občanům, kteří celý život řádně pracovali, dodržovali zákony a odváděli státu bez reptání dávky financující také důchodový systém. Nic podobného nynější vláda neučinila např. vůči valorizaci výplaty náhrad za církevní restituce, které protlačila v roce 2012 Nečasova vláda. 

Nezpochybňuji samotnou myšlenku restituce církví s ohledem na chování komunistického režimu k nim, nicméně měl jsem řadu výhrad ke konkrétnímu modelu zvolenému Nečasovou vládou. Jedním z prvků je vedle osvobození od daně u finančních náhrad také garance hrazení tzv. inflační doložky, a to dle skutečné výše inflace (při platbách státu se počítá z údaje 2 roky zpětně, letošní inflace se tak promítne v platbám církvím za rok 2025). Při inflaci kolem 16-17% znamená inflační doložka NAVÍC cca 7.5mld Kč ročně. Máme za to, že pokud historicky byla role církví postavena na pomoci potřebným a solidaritě, měly by zvážit možnost dobrovolně se vzdát části z dnešního pohledu (a zvlášť po brutálním zásahu vládní pětikoalice vůči penzím seniorů a prezidenta, který to posvětil) velkorysé inflační doložky a tyto prostředky by mohly putovat právě k seniorům. Nejde o žádné rušení restitucí či o jejich danění, ale o vyjádření postoje církví, chcete-li vyslání jasného signálu, jak dýchají s lidmi, se společností a státem v obtížné době," napsal ve svém komentáři advokát Michal Hašek. 

Hašek se ve svém příspěvku odvolával také na výzvu církvím a vládě, kterou představitelům církví a vládě zaslal bývalý premiér a současný předseda spolku Nespokojení Jiří Paroubek. 

„V příloze tohoto textu máte možnost se seznámit s mými dopisy, jež jsem poslal po diskuzi v rámci iniciativy Nespokojení, z. s., jednak nejvyššímu představiteli české katolické církve arcibiskupu Janu Graubnerovi a dále Ekumenické radě církví. V dopisech je obsažen požadavek, aby adresáři zvážili pro příští léta razantní snížení vysokých valorizací restitučních náhrad, vypočtených z abnormálně vysoké inflace v letech 2022 a 2023," vysvětluje Paroubek. 

Bývalý premiér také připomněl, že podle přijatého postupu plynoucího ze zák. č. 428/2012 Sb. se propočítává valorizace náhrad z inflace s dvouletým zpožděním, což tedy podle něj znamená, že astronomická inflace v roce 2022 se promítne do výše náhrad, respektive valorizace těchto náhrad v roce 2024, přičemž se jedná o miliardy navíc, které by zatížily státní rozpočet.

„Církve by zkrátka také měly přispět „něco“ na oltář vlasti. A vláda by měla mít zájem, pokud projde její asociální návrh zmrzačeného vzorce pro výpočet valorizace důchodů, aby rozložila finanční zátěž plynoucí z potřeby snižovat schodky státního rozpočtu nejen na jednotlivé skupiny obyvatelstva, ale také na instituce, např. na církve. V první řadě pak na církev katolickou, která je největším beneficientem ze zákona o církevních restitucích," doplnil předseda spolku Nespokojení Jiří Paroubek.