Chtějí Češi návrat povinné vojenské služby? SANEP zná odpověď

politika

Exkluzivní průzkum společnosti SANEP pro XTV mj. zjišťoval, co si myslí obyvatelé ČR ohledně možnosti návratu povinné vojenské služby či jaký jeví Češi zájem o aktivní zálohy. Řada čísel a zjištění překvapí.

Chtějí Češi návrat povinné vojenské služby? SANEP zná odpověď
Volby 2025 na XTV
21. března 2025 - 05:05

Zatímco evropské bezpečnostní prostředí se neustále mění a vojenské konflikty v blízkém okolí České republiky vedou k debatám o nutnosti posílení obranyschopnosti, otázka zavedení povinné vojenské služby je opět aktuální. Exkluzivní průzkum agentury SANEP pro XTV, provedený na reprezentativním vzorku 2 300 respondentů metodou CAWI ve dnech 1. – 8. března 2025 ukazuje, že česká veřejnost je v tomto směru rozdělena.

V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma "Bezpečnost v ČR" diskutovali s moderátorkou Alex Mynářovou poslanec Patrik Nacher z hnutí ANO a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).


Návrat základní vojenské služby? Půlka pro, půlka proti

Podle výsledků průzkumu si 19,1 % dotázaných myslí, že by se povinná vojenská služba měla v ČR znovu zavést. Dalších 28,3 % se kloní k odpovědi „spíše ano“. Celkem tedy zavedení základní vojenské služby podporuje 47,4 % obyvatel. Naopak 25,8 % respondentů se přiklání k odpovědi „spíše ne“ a 20,7 % je proti tomuto kroku. Neutrální stanovisko či nerozhodnost vyjádřilo 6,1 % dotázaných.


Tento výsledek naznačuje, že ačkoliv neexistuje jednoznačná většina pro obnovu povinné služby, značná část společnosti si její návrat dovede představit. Tento posun ve veřejném mínění může souviset se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě, tlakem na modernizaci armády nebo obavami o dostatečné obranné kapacity Česka v případě krizových situací.


Češi proti povinné službě nejsou, ale do do aktivních záloh nechtějí

Zatímco se téměř polovina respondentů kloní k obnově základní vojenské služby, zájem o aktivní zálohy Armády ČR je naprosto minimální. Z průzkumu vyplývá, že pouze 1,2 % lidí by do aktivních záloh vstoupilo a dalších 1,4 % o této možnosti uvažuje. Dalších 7,1 % odpovědělo, že spíše ne, zatímco drtivých 86,7 % respondentů jednoznačně odmítlo možnost připojit se k armádním zálohám. Neví 3,5 % dotázaných a pouze 0,1 % respondentů už členy aktivních záloh jsou.


Tato čísla poukazují na značný rozpor. Lidé sice podporují myšlenku povinné vojenské služby, ale nejsou ochotni se sami zapojit do dobrovolných obranných složek. To může být dáno různými faktory, například nízkou atraktivitou služby v armádě, obavou z časové náročnosti či nedůvěrou k vedení resortu obrany.

Proč Češi nejsou ochotni vstupovat do aktivních záloh?


Nízký zájem o aktivní zálohy lze vysvětlit několika faktory:

1. Nedostatek informací – Mnoho lidí nemá přesné informace o tom, co služba v aktivních zálohách obnáší a jaké výhody přináší.

2. Obavy o zaměstnání – Aktivní zálohy vyžadují pravidelná vojenská cvičení, což může být pro zaměstnance i zaměstnavatele komplikace.

3. Nízká atraktivita armádní služby – Česká armáda dlouhodobě bojuje s problémem náboru nových profesionálních vojáků a záložníků.

4. Nedůvěra v efektivitu systému – Část obyvatel může mít pochybnosti o tom, zda by služba v aktivních zálohách skutečně přispěla k jejich osobnímu rozvoji nebo posílení obranyschopnosti země.

Psali jsme:

V politických kruzích i mezi odborníky na obranu se stále častěji mluví o tom, zda by Česko mělo obnovit nějakou formu povinné služby. Inspirací může být například model švédské nebo finské armády, kde je branná povinnost částečně obnovena a kombinována s dobrovolným záložním systémem.

Současná česká armáda je postavena na profesionálním principu a na dobrovolných aktivních zálohách, avšak jejich nedostatečný počet může být v případě krize problémem. Vláda a odborníci proto hledají cesty, jak zvýšit zájem veřejnosti o obranu a zároveň nepůsobit negativní reakce u těch, kteří povinnou službu odmítají.

Exkluzivní průzkum SANEP pro XTV ukazuje, že společnost je v otázce povinné vojenské služby rozdělená. Přestože si její obnovení dovede představit téměř polovina občanů, ochota aktivně se zapojit do obrany státu je stále minimální. Politici budou muset hledat kompromis mezi zajištěním dostatečné obranyschopnosti a respektem k vůli občanů, kteří nechtějí být nuceni k vojenské službě.

Vzhledem k současné geopolitické situaci a rostoucímu tlaku na evropské státy, aby se více angažovaly ve své obraně, bude toto téma i nadále rezonovat v české společnosti. Odpovědí může být nejen možné obnovení základní vojenské služby, ale také větší podpora dobrovolných forem zapojení občanů do obrany země. 

(hn, SANEP pro XTV, repro: xtv)


Anketa

Měla by Česká republika setrvat či vystoupit z EU?