Po delší době k politice. Ale vezmu to oklikou: z čistě filmařského hlediska je na tom nejlépe herec, který má od producenta jistotu svého angažmá (podílí se bohatý zahraniční koproducent), je se svou rolí ztotožněn a zná dopředu délku seriálu, pravděpodobný počet dílů a dobu natáčení. A pak ví, že si může vyskakovat. Oproti tomu pokorný vůdce vlastní zkoušené země by nikdy takhle najednal. Pokud by za ním nestál mezinárodní zbrojní kapitál a jeho zájmy.
Některým z vás Zelenského chování imponuje. Mně ne. Co u něj mnozí vnímají jako odvahu nebo hrdinství, vidím já opravdu jako přidrzlost. Aniž by vykázali, jak je utratili, dostali od začátku války jen od Američanů už 84 miliard dolarů. A od nás 45 miliard korun, tedy další 2 miliardy dolarů. K tomu jsme přijali svého času půl milionu ukrajinských občanů, většinou ze západu země, kde se neválčilo, krom několika raket a výbuchů, pravděpodobně i díky vlastní protiletecké obraně. A navíc jim organizujeme vlaky na dovolenou domů. Absurdní.
Opravdu mě zaráží, a téměř i uráží, že při návštěvě u nás za to malý zelený muž nedokázal normálně poděkovat, pouze to ohodnotil slovy – vaše pomoc je znát. Znát je třeba, když hodíte šutr do vody. Dělají se kruhy na vodě. Nebo když pijete hodně piva a dobře se najíte, tak je to taky znát. Ale za tento druh pomoci, v tomhle rozměru a při vlastní české nelehké ekonomické situaci, je to zcela neadekvátní vyjádření.
Domnívám se, že pouze naivní nebo vládou a mainstreamem zmasírovaný člověk může snít o ukrajinské ofenzívě, která dobude zpět ztracená území. Tahle ofenzíva, tušil jsem to už od začátku, je tak trochu jako paní Colombová. Hodně se o ní mluví, ale nikdo ji ještě neviděl. Je to proto, že výraznější posun v boji je v současnosti prostě nemožný. Zbývá jedině dlouhá opotřebovávací válka a plýtvání lidskými životy a krví. O jaderné eskalaci raději ani nemluvím.
Jediné normální stanovisko je okamžité hledání míru. Od pohovky, z obýváku a od televize se to mnohým našim CHCIVÁLKŮM dobře radí. Předhánějí se v bojovných komentářích na webových diskusích a bojují prstem po mapě, sní o posunu bojové fronty.
Ale realita je taková, že většině ukrajinských mužů se už umírat nechce. V téhle bratrovražedné a nesmyslné slovanské válce.
Jsem přesvědčený, že do války se už ani Rusům nechce. Kdyby mohli, vojáci na obou stranách zahodí zbraně a jdou domů. A já se jim vůbec nedivím. A jako křesťan lituji oběti nejen ukrajinské, ale i ruské. To se mám opravdu radovat, když mladí muži shoří zaživa v tanku? I ruští vojáci mají matky, děti, rodiny. Nejen Ukrajinci.
Nemohu nevidět, komu prospívá tahle válka. Západ si vyprázdnil zbrojní sklady, obnovil zbrojní výrobu, zvýšil zbraňový rozpočet i arzenál a modernizuje. S pomocí ukrajinské krve oslabuje geopolitickou úlohu Ruska. Jistěže namyšleného a sebestředného, bohužel, tací oni jsou.
Takže závěrem, nevidím hrdinného prezidenta, ale malého herce, který byl na roli připraven, nejprve seriálem o učiteli, který se stal prezidentem, a nyní tu roli hraje ve skutečnosti a v mezinárodním měřítku. Jen tak si vysvětluji jeho až přidrzlou nevděčnost. Závěrem? Ale jistě! – Sláva Ukrajině! Ale nejen jí. Prostě každému národu na světě, protože všichni jsme děti Stvořitelovy. Nehledě na náboženský nebo společenský systém. A když nevíš, co dělat, vždy si řekni, co by si přál Bůh.
Také jsme psali:
A co by udělal Ježíš Kristus. A vždy budeš v tom okamžiku aktivovat ty nejvíc nejlepší vlastnosti v sobě, a uvidíš pravdu bez lži, falše a informační demagogie. Uvidíš skutečnost v čistotě lásky a budeš jednat instinktem pravého srdce.
Překvapivá douška pod čarou: Je možné a připouštím, že se mýlím a že v sobě opravdu bývalý herec Zelenskyj objevil hrdinnou podstatu a geniální taktickou schopnost tvrdě jednat s největšími vůdci světa o podpoře a záchraně své ukrajinské vlasti. Nevylučuji to. Ale na základě dostupných informací jsem cítil potřebu svobodně vyjádřit svůj současný pohled a vyslat do prostoru ve svobodné společnosti. Děkuji. Igor
(jk, Igor Chaun, foto: red.)
