V debatě na ČT se setkali právník a expert na zdravotní právo Ondřej Dostál a bezpečnostní expert Miroslav Mareš.

Dostál začal debatu tím, že označováním účastníků protivládních demonstrací za extremisty sklouzává český stát k totalitě bez svobody slova. Podle bezpečnostního experta Miroslava Mareše je třeba rozlišovat jednotlivé skupiny demonstrantů a také například dění na demonstracích s tím, co se mnohdy semele po nich. Na protivládních demonstracích ale podle něj každopádně lze vysledovat skupiny lidí s jasně proruskými a extremistickými názory.

Mareš v debatě v České televizi uvedl, že česká extremistická scéna v poslední době nijak nesílí, jak by se mohlo podle posledních demonstrací zdát. 

„Vidíme poměrně silnou schopnost mobilizovat lidi na pouliční demonstrace a mezi těmi lidmi na demonstracích se vyskytují i lidé s extremistickými názory. Na druhou stranu u nás nemáme takové tendence, že by ty akce třeba přerůstaly do nějakých větších násilností, takže v tomto směru jsme na tom lépe, než řada jiných zemí,“ prohlásil Mareš s tím, že většina demonstrantů nejsou extremisté.

„Extremismus je latentní nebezpečí, protože dokáže nahlodat demokracii tak, že se přerodí v diktaturu, ale to u nás v tuto chvíli nehrozí, naši extrémisté nemají takovou motivaci. Ale je tam nebezpečí těch tzv. osamělých vlků, kteří se radikalizují a provedou nějaké skutky, tam je potřeba být neustále na pozoru a sledovat různé scény, zda tam nedochází k radikalizaci směrem k násilnému extremismu,“ vysvětloval Mareš.

Dostál, který je expert na zdravotnické právo a účastnil se protivládních demonstrací v době covidu, s Marešem souhlasí, že je třeba účastníky demonstrací rozlišovat. 

„Je potřeba odlišovat tu opravdovou agresi od jednání, které je za extremismus pouze označováno, ale ve skutečnosti se jedná o výkon ústavního práva, například shromažďovacího, kdy občané protestují proti některým krokům politiků. To ale není extremismus, přestože je to tak někdy mylně označováno,“ vadí Dostálovi.

„Směrem k nespokojeným lidem se objevují obvinění z dezolátství, proruského švábství a jiné, to je záležitost, která je nepříjemná. Když se vyhrožuje smrtí neočkovaným nebo se objevují apokalyptické vize, kolik milionů mrtvých bude, ačkoliv pro to už nebyly žádné důkazy, tak lidem nezbývá než protestovat,“ má jasno Dostál.

Extremismus je podle Mareše v České republice poměrně jasně definován jako něco, co směřuje proti demokratickým a právním principům státu, které může přejít v násilí proti státu. „Účast na demonstracích je třeba vnímat vícero hledisky. To, že někdo demonstruje proti některým vládním opatřením za covidu, to rozhodně není extremismus,“ souhlasil Mareš.

„Na těch demonstracích je třeba odlišit ty desetitisíce lidí, kteří se cítí být ohroženi třeba cenami energií nebo nedostupnými léky. A pak jsou tam někteří jednotlivci, kteří mají nějaké proruské symboly a podobně, což určitě není v tuto chvíli vhodné, aby lidé nosili nějaké symboly Wagnerovy skupiny, to určitě nepodporuji. Jinak jsou demonstrace podle mě proústavní, prosystémové, protože ti lidé reagují na něco, proti čemu je třeba se vymezit,“ pokračoval Dostál s tím, že lidé mají právo demonstrovat.

Právě shromažďovací právo patří k základům svobodného státu, proto je podle Mareše třeba se dívat velmi citlivě na nějaké označování a nálepkování těch demonstrantů. „Na druhou stranu stát rozhodně neoznačuje všechny demonstranty jako extremisty, ale pracuje ve svých analýzách s termínem předsudečné nenávisti, který je širší a nemusí mít tak jasný antidemokratický element,“ vysvětlil bezpečnostní expert.

„Je třeba sledovat celkový motiv té demonstrace, sledovat jednotlivce, jakou používají symboliku a také oddělit to dění na hlavní demonstraci od toho, co se děje potom a nemusí to už být v souladu se zájmy organizátorů demonstrací,“ uvedl na příkladu některých posledních demonstrací.

Podle Mareše je v české společnosti jasně daná skupina lidí, která je vymezena proti vládě a celkově proti systému a tato skupina vyhledává informace a také dezinformace, které prosazují jejich světonázor. „Ten pojem dezinformace je velmi vágní, ale je jisté, že část veřejnosti je nějakými falešnými informacemi ovlivněna. Ale nepřeceňoval bych to, ta společnost je nějak hodnotově nastavena bez ohledu na dezinformace,“ řekl Mareš.

S tím souhlasí i Dostál, podle nějž je třeba pečlivě rozlišovat, co je a není dezinformace. 

„Například informace, že vakcíny obsahují čipy, je jasně falešná, ale informace, že vakcína nevytváří kolektivní imunitu, je pravdou, ačkoliv to vláda označovala jako dezinformaci. Musíme to rozlišovat, ačkoliv je to určitě složité a je zapotřebí, aby se do veřejné debaty dostávali lidé s pluralitou názorů. Musíme o tu svobodu slova pečovat tak, abychom nebránili lidem účastnit se politického života a vyjadřovat své názory, protože už k tomu trochu sklouzáváme,“ uzavřel Dostál.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX