„Záleží, co přesně se nazývá "obezitou“ a co "nadváhou“. Říká se ale, že 10 až 15 procent českých dětí do této kategorie skutečně spadá. A to není málo. Podle jisté studie se předpokládá, že do roku 2035 bude mít v Česku nadváhu téměř 40 procent lidí. Je nepochybné, že roste počet mladých, kteří se nehýbou, nesportují. Jde o trend, který mimo jiné přispívá ke zvyšování případů cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Neblahý vývoj vám můžu dokumentovat na příkladu průzkumů od agentury SANEP, které ve Sdružení sportovních svazů k tématu životního stylu dětí shromažďujeme od roku 2010," odpověděl hned v úvodu Ertl v rozhovoru pro CNN Prima News na otázku, jak jsou na tom české děti s obezitou.
Ertl dále hovořil o řadě zajímavých údajů, které z průzkumu vyplývají. Např. průzkum z roku 2021 zahrnoval otázku pro rodiče, kolik minut denně se jejich dítě v průměru věnuje alespoň mírné fyzické aktivitě. Otázka zkoumala období posledních čtyř týdnů, a to mimo výuku ve škole. A jaký byl výsledek?
„Zaměřovali jsme se také na to, kolik dětí se dnes ve škole omlouvá z tělocviku. Zase – zkoumalo se období čtyř posledních týdnů před položením otázky – a 6,4 procenta rodičů uvedlo, že jejich děti chodí na tělocvik s omluvenkou od lékaře, 22,5 procenta s omluvenkou od rodičů. Dalších 12,3 procenta se za dané období omlouvalo z tělocviku alespoň částečně. Neomlouvalo se pouze 53,2 procenta. Z toho si můžeme odvodit, že přes 40 procent dětí se za jeden měsíc někdy omlouvalo. To rovněž není zrovna povzbudivá zpráva," konstatoval předseda Sdružení sportovních svazů Ertl, který byl poté konfrontován otázkou ohledně tělocviku, jeho významu ve školách a jak moc je důležitý.
„Bezesporu. Už jen proto, že by měl dítě vést k radosti z pohybu. Děti dnes mají ve škole dvě hodiny tělesné výchovy týdně, jenže do toho je započtena i fáze, během níž se musí převléknout a připravit, reálně tedy jde o 2×30 minut. Byly tady nápady zavést třetí hodinu, podobné pokusy ze světa nám ale ukazují, že to věci příliš nepomůže. Kdo se bude chtít omlouvat, učiní tak stejně. Zajímavé je, že se tahle idea setkala i s velkým odporem rodičů. Tři hodiny tělocviku? To už je prý na jejich dítě moc," pokračoval Ertl.
Redaktora CNN Prima News pak zajímalo, co dalšího průzkum odhalil.
„Nevím. Čtyřicet procent?" odpověděl redaktor.
„Jste úplně vedle. Jen něco přes 20 procent. Autem s rodiči pak 23,4 procenta, hromadnou dopravou 45,3 procenta. Není to úplně zanedbatelný údaj. Způsob dopravy dětí na ZŠ patří právem k pilířům plánovaných změn, se kterými teď přichází ministerstvo školství. Naprosto zásadní by ale pro takové změny mělo být především to, jak se děti stravují. S tím se dá něco dělat, jelikož 65,4 procenta dětí obědvá ve školní jídelně. Proto se uvažuje o tom, že by se ve školních jídelnách regulovalo množství soli a cukru. Což je podle mého správné, z amerických studií jasně vychází, že příliš velké množství sodíku v těle představuje problém. Jen je otázka, jestli tohle všechno pálí ty, u nichž bych zájem očekával především," vysvětlil Ertl.
„U rodičů?" odhadoval redaktor.
„Přesně tak. I toho se totiž týkal náš průzkum. Položili jsme jim otázku, zda řeší způsob stravování svého dítěte s ohledem na zdraví, tělesnou váhu a fyzickou aktivitu. "Ano“ uvedlo pouze 22,7 procenta, "spíše ano“ 15,8 procenta, "ne“ 34,5 procenta a "spíše ne“ 20,1 procenta. Dalších 6,9 procenta sice uvedlo "nevím“, i tahle odpověď ale v praxi znamená, že to ti lidé neřeší. Dohromady tedy přes 60 procent rodičů neřeší stravování svých potomků! Osobně to nechápu. Sluší se navíc poznamenat, že zmíněná čísla cituji z průzkumu z roku 2021. Když jsme stejnou otázku položili o rok později, způsob stravování vlastního dítěte neřešilo dokonce 37,2 procenta oslovených rodičů. Tedy ještě o tři procenta víc," pokračoval Ertl a následně odpovídal na dotaz, zda-li se s tím dá něco dělat.
Psali jsme:
„Hned vám na to odpovím. Před tím ale dodám, že ještě horší je to zjevně s pitným režimem dětí. Ten v roce 2021 u svých ratolestí řešilo zhruba 15 procent rodičů, "spíše ano“ 9,6 procenta, "ne“ zadalo 37,9 procenta, "spíše ne“ 25,1 procenta a "nevědělo“ 12,5 procenta. Celkově to dávalo absolutně strašné číslo. Přitom i tady se výsledky za další rok ještě zhoršily – v listopadu 2022 už "ano“ vyslovilo pouze 13,9 procenta, "spíše ano“ jen 8,5 procenta, "ne“ 40,2 procenta, "spíše ne“ 26,1 procenta. Pokles je nesporný," konstatoval Ertl.
Řeč přišla i na sportování dětí a na to, jakým způsobem tráví volný čas. Jak uvedl Ertl, zatímco v roce 2021 sportovalo jen tak s kamarády 16,2 procenta dětí, o rok později už jen 12,1 procenta.
„Vůbec pak nesportuje 26 procent dětí. Divme se tomu ale, když to konfrontujeme s výsledkem další položené otázky: Máte přehled o tom, kolik času tráví vaše dítě denně zábavou a hraním s mobilním telefonem, u televize, počítače nebo s jinými elektronickými přístroji?" řekl dále Ertl a přidal odpověď.
„Ano“ uvedlo 18 procent, „částečně“ 19 procent. „Nemám přehled“ – 61,8 procenta. Tahle odpověď o lecčems vypovídá. Stejně jako to, jak zní většinová reakce na otázku „Organizujete vašemu dítěti volný čas, konkrétně dobu, kterou denně věnuje zábavě s elektronickými přístroji?“ Ano: 39,7 procenta. Ne: 60,3 procenta. Jen necelých 40 procent rodičů tedy řekne svému potomkovi, že si sice může hrát na počítači nebo s mobilem, ale třeba jen hodinu. A zároveň jen 56,8 procenta rodičů svým dětem podmiňuje zábavu s počítačem či mobilem tím, že si nejdřív musí splnit své úkoly. I to je smutné. Musíme se na to dívat komplexně. My dnes budeme hořekovat, že děti nemají správný vztah ke sportu, často jsme ale na vině především my dospělí," zhodnotil situaci předseda Sdružení sportovních svazů ČR JUDr. Zdeněk Ertl v rozhovoru pro CNN Prima News.
(dan, cnn prima news, screen: čt)
