Prohlášení náčelníka generálního štábu Karla Řehky o tom, že se nábor do armády nedaří tak, jak by bylo potřeba, je varovným signálem, který bychom neměli ignorovat. Česká armáda čelí zásadnímu problému – nejenže nedokáže přitáhnout dostatečný počet nových rekrutů, ale zároveň čelí i odlivu stávajících vojáků. Tento trend ohrožuje nejen bezpečnostní situaci země, ale také schopnost armády plnit své základní úkoly.
Současná armáda není konkurenceschopná na trhu práce. V době, kdy se mladí lidé rozhodují mezi dobře placenými místy v soukromém sektoru a službou ve vojenské uniformě, si armáda stále častěji tahá za kratší konec. Nabídka benefitů, pracovních podmínek a kariérního postupu je ve srovnání s komerčním sektorem nevýrazná. Jak sám Řehka zmínil, armáda přestává být atraktivním zaměstnavatelem. Je načase se zamyslet nad tím, co s tímto stavem uděláme.
Jak problém řešit?
Prvním krokem musí být změna vnímání armády ve společnosti. Jak bylo správně poznamenáno, povinná vojenská služba kdysi zajišťovala, že stát měl přehled o schopnostech svých občanů a že si společnost uvědomovala důležitost obrany. Zrušení povinné vojny mělo své opodstatnění, ale dnes se nacházíme v úplně jiné situaci. Hrozby, kterým čelíme, jsou mnohem komplexnější a vyžadují, aby obrana byla záležitostí celé společnosti, nejen malé skupiny profesionálních vojáků.
Dalším z klíčových kroků by mohla být širší spolupráce armády se sportovními svazy, zejména těmi zaměřenými na technické a vojensky využitelné sporty, jako jsou střelba, modelářství, letectví, parašutismus nebo orientační běh. Tyto sporty rozvíjejí dovednosti a schopnosti, které jsou pro armádu nesmírně cenné - od fyzické zdatnosti po technickou zručnost a schopnost rychlého rozhodování pod tlakem.
Sportovní svazy navíc často pracují s mládeží, což otevírá dveře k výchově nové generace odborníků a potenciálních vojáků. Pokud by armáda úžeji spolupracovala s těmito svazy a aktivně podporovala jejich činnost, mohla by získat nejen nové rekruty, ale také motivované mladé lidi s potřebnými technickými a fyzickými předpoklady. Tato spolupráce by mohla zahrnovat například společné tréninky, výměnu zkušeností či podporu talentovaných mladých sportovců v jejich cestě k armádní kariéře.
Změna systému benefitů
Dalším krokem musí být zásadní revize benefitů a odměňování vojáků. Armáda nemůže konkurovat soukromému sektoru, pokud nenabídne atraktivní finanční odměny, ale i další výhody, jako jsou stabilní zaměstnání, možnosti vzdělávání a kariérního růstu, a především smysluplná práce. Nejde jen o peníze. Vojáci potřebují vidět, že jejich práce má smysl a že jejich oběti jsou oceňovány. Veřejná komunikace o roli armády ve společnosti a o jejích úspěších musí být také zlepšena, aby veřejnost lépe chápala význam obrany a bezpečnosti.
Psali jsme:
Zásadní úloha záloh
V neposlední řadě je třeba zásadně přehodnotit systém aktivních záloh. S pouhými 4266 záložníky je tento systém zcela nedostatečný pro zajištění potřeb armády v případě krize. Armáda musí mnohem více investovat do náboru a udržení záložníků, kteří mohou v případě potřeby okamžitě nastoupit. Je třeba zlepšit podmínky pro záložníky, aby se jejich služba stala atraktivnější pro širší skupinu lidí.
Pokud se v nejbližší době nepodaří přijmout radikální opatření, hrozí, že Česká republika ztratí svou obranyschopnost. Zhoršující se demografické trendy, konkurence na trhu práce a nedostatečné využívání potenciálu mládeže představují vážné problémy. Spolupráce se sportovními svazy a investice do podpory technických sportů by mohla být jednou z cest, jak přitáhnout novou generaci odborníků a vybudovat silnou a připravenou armádu.
Je nezbytné, aby vláda, armáda a společnost jako celek začaly jednat. Není čas na otálení - bezpečnost naší země je v sázce.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: x)
